Zatímco celá republika chodila k urnám či napjatě sledovala volby, pražský klub Nová Chmelnice dychtivě sledoval metalovou show. První se na pódium dostavili Australané Darker Half. I když předvedli opravdu velké nasazení, jejich set byl bohužel výrazně ovlivněn problémy se zvukem. Ty způsobily, že z beden se během prvních písní linulo místy neposlouchatelné pískání. Problémy se víceméně táhly celým vystoupením. Jinak lze Darker Half těžko něco vyčítat, hrají melodický power metal na vysoké úrovni a během vymezeného času předvedli všechny ingredience z kuchařky svého stylu. Pro účely prolomení ledů vmísili mezi vlastní vypalovačky také dvě cover verze - Aces High od Iron Maiden a Back in Black od AC/DC. Publiku přeci jenom trvalo poměrně dlouho, než pookřálo, ale nakonec protinožce vyprovodilo do zákulisí potleskem. Jako kapela pro zahřívací kolo byli Darker Half zkrátka vybráni skvěle.

Následující Firewind patřičně přidali na rychlosti. Řecká speedmetalová  kapela kolem slavného kytaristy Guse G, který má za sebou angažmá u Ozzyho Osbourna, měla dostatek pozornosti zajištěný již předem. Na pódiu se okamžitě strhl uragán a smršť se nezpomalila po dobu asi čtyř skladeb. Když už jsem se začal obávat, aby vystoupení nebylo monotónní, kapela náhle zvolnila a odbočila do melodičtějších vod, nebo se pustila do zběsilého riffování. I když Gus G neustále předváděl, že je mistr svého řemesla a jeho prsty tančily po hmatníku vskutku obdivuhodně, Firewind rozhodně nejsou doprovodnou kapelou pro jeho exhibice. Zpěvák Hennig Basse oplývá potřebnou dávkou charismatu i příjemným hlasem a všichni ostatní hudebníci dostanou dostatečný prostor, aby předvedli své umění. Ve finále se Gus G dokonce se svým nástrojem vydal na malé kolečko do publika. Firewind se předvedli v parádním světle. To nejlepší ale mělo teprve přijít. 

Pokud jste, tak jako já, Rage po odchodu fenomenálního kytaristy Victora Smolskiho odepisovali, asi jste byli také překvapeni, v jaké fazóně se vrátili na scénu. Peavy Wagner se rozhodl vsadit na mladé, neokoukané tváře a návrat k přímočarému a syrovějšímu power metalu a tahle sázka se mu setsakramentsky vyplatila. Příchod kytaristy Marcose Rodrigueze a bubeníka Vassiliose Luckyho Maniatopoulose vdechl Rage nový život - za poslední dva roky kapela vydala dvě úspěšná alba a odehrála spoustu skvělých koncertů. Jeden z nich byl také vloni na festivalu Masters of Rock, takže jsem věděl, na co se mám připravit. Vystoupení v malém klubu ale má očekávání o hodně předčilo.

Atmosféra celého večera ve své poslední třetině opravdu báječně vygradovala. Díky krátkým přestávkám mezi jednotlivými kapelami publikum nestihlo vychladnout, takže koncert hned od začátku nabral vysoké obrátky a do konce už nezpomalil. Kromě aktuálních alb zněly hodně písně z devadesátých let, před nástupem Smolskiho do sestavy. Všichni tři hudebníci předváděli skvělé výkony a radost z vřelého přijetí z nich přímo vyzařovala. Publikum znalo refrény nejen starých pecek, ale i těch nových. Přesně takhle to má na správných koncertech vypadat: kapela i diváci byli po celou dobu na stejné vlně. Během přídavku se do písně Higher Than the Sky vloudily úryvky písní Heaven and Hell a Holy Diver, které odzpíval Rodriguez. Nutno přiznat, že ve srovnání s nedostižným Ronniem Jamesem Diem, který tyto písně zpívá v jejich originální verzi, obstál se ctí.

Start letošní výživné koncertní sezóny máme tedy zdárně za sebou a laťka je hned nasazena hodně vysoko. Všechny tři kapely odehrály výborné sety, díky čemuž se cesta do Nové Chmelnice nadmíru vyplatila a já se na ně v budoucnu moc rád zajdu podívat znovu.