Vrátili jste se nedávno z evropského turné s belgickou kapelou If Anything Happens To The Cat. Jaký byl ohlas?

Ohlas byl dobrý. Většina koncertů byla relativně dobře navštěvovaná, i když jeden nám pro nízkou účast zrušili, ale to byla spíš zvláštní shoda okolností. Celkově to bylo úspěšné turné, ze kterého jsme měli radost!

Podporujete etický přístup DIY, který souvisí s vaším labelem Black Pear. Jak tento princip chápete a jaké máte plány s labelem?

Etika DIY a etický přístup jsou podle mě dvě různé věci. Nicméně my jsme vyznavači obojího. Například mě dost rozčiluje, jak mají kapely tendenci tisknout svůj merch na ta nejlevnější trika, o kterých se všeobecně ví, že se vyrábějí v naprosto nehumánních podmínkách. My prodáváme trika s certifikátem Fair Wear, který by měl garantovat, že jejich výroba neporušuje žádná lidská práva a je ekologicky udržitelná. Navíc tahle trika jsou často daleko pohodlnější a kvalitnější.

Přístup Do It Yourself je věc, která by podle mě měla patřit k provozu jakékoliv menší až středně velké kapely. Pro mě to znamená zkrátka to, že co můžeš udělat sám, to uděláš. Nečekáš, že se to stane samo, nebo že ti bude někdo posluhovat. Nebuduješ žádné bariéry mezi sebou a posluchači, mezi sebou a ostatními kapelami. Zároveň to souvisí s takovou bazální samostatností a zodpovědností za prostor, který kolem sebe máš. Jsi prostě aktivním členem kulturního/společenského života a nevyhýbáš se tomu.

Můj label Black Pear je spíš takové formální označení různých aktivit, které dělám od organizace koncertů, přes vydávání naší hudby, po natáčení videoklipů a spotů. Tímhle dílčím způsobem bych nadále chtěl přispívat k tvorbě a propagaci něčeho kultivovaného. Nemám ale zájem z toho budovat velkou značku, je mi sympatické, když se spíš malé spolky a organizace sdružují a spolupracují navzájem. Jedna z věcí, které bych v blízké době rád zrealizoval, jsou kvalitně provedené live sessions pro kapely, které mám rád.

Aktivně tedy podporujete tuzemskou nezávislou scénu. Co vás na ní aktuálně trápí a je v něčem odlišná proti ostatním zemím?

Za tu dobu, co hudbu aktivně dělám a sleduju, se to hodně pohnulo pozitivním směrem. Dobrých kapel je spousta, lidí co choděj na koncerty relativně taky, takže celkově z toho mám poslední dobou spíš dobrý pocit. Taky vznikla instituce na podporu hudební scény Czech Music Office, která se snaží vzdělávat kapely, promotéry i manažery, propojovat nás na lokální i mezinárodní úrovni. Jestli něco v současné chvíli vnímám jako deficit české scény, tak je to absolutní nedostatek, respektive skoro absence manažerů. Bez nich se bohužel nikam dál nehnem.

Máte nějaké nápady jak propojit alternativní a mainstreamovou scénu?

Podle mě i tohle je úloha manažerů, ale možná i kapel samotných, aby na sebe nezapomínaly a vzájemně se podporovaly ve chvíli, kdy některá z nich vyroste. Je to ale velice komplexní otázka a není jeden klíč k tomu, jak to prorazit. Ta snaha musí vzejít ze všech stran - od samotných kapel, posluchačů, promotérů, vydavatelů i médií.

Baví vás vůbec velké hudební akce?

Velké hudební akce mi obecně nevadí, ale bohužel v Česku je jejich dramaturgie většinou zaseklá někde o pět až patnáct let zpátky. Další problém, který u většiny z nich spatřuju, je jejich financování. Často se stává, že vysávají veškeré (nebo velké části) lokální zdroje veřejných peněz na podporu kultury. Je to absurdní, tyto velké komerční akce by měly být schopny samy na sebe vydělat prostřednictvím reklamy (která je na nich zpravidla hojně přítomná) a z prodeje lístků. Finanční podporu si naopak zaslouží malí promotéři, kteří se o kulturní oživování starají celoročně a neziskově.

Jaká hudba vás poslední dobou zaujala? Je nějaká deska s ambicemi zaujmout i jiného než českého posluchače?

Takovou ambici má určitě deska Art Star kapely Market, která je skvělá. Jinak mě naopak baví to obrození českých kapel, které takové ambice nemají, ale tvoří velice zajímavou a aktuální scénu právě pro českého posluchače. Z poslední doby bych vypíchnul Čáry Života, Duklu, Virval nebo Good Times Only.

Má v téhle době ještě smysl vydávat alba, nebo je lepší jít cestou EP?

Smysl to má nepochybně, ale je to trochu jiná disciplína. Větší dosah budou mít samozřejmě písničky vydávané postupně a ideálně podpořené klipem. Ale deska je deska, je to celistvé dílo a zase bych z té naší generace nedělal bandu povrchních lidí s poruchou soustředění. Myslím, že lidé stále umí docenit dobře napsanou desku a rádi si ji poslechnou od začátku do konce.

A jak být tedy zopovědným hudebním fanouškem?

Chodit na koncerty, kupovat merch přímo od kapel a mluvit o svých oblíbených kapelách s dalšími lidmi. Nedělat rozdíl mezi "zahraničím" a domácí scénou a být otevřený novým kapelám.

V návaznosti na projev skupiny Kalle při předávání cen Apollo, jaký vy máte postoj k Ochrannému svazu autorskému (dále jen OSA)?

K OSA máme vcelku negativní vztah především proto, že jedná monopolně. Věřím, že kdyby tady byly další organizace, které by nabízely stejné služby, OSA by přirozeně musela projít velkou reformou, aby se vůbec udržel mezi progresivní konkurencí.

Jak to, že z prodeje desky v obchodě dle příspěvku na vaší facebookové stránce nemáte nic?

To bylo trochu v nadsázce, nicméně realita je taková, že když si někdo koupí LP v obchodě za 400 korun, my z toho po zdanění dostaneme 148 korun, zbytek jde distributorovi a obchodníkům.Samotnou výrobu desek, nahrávání, mastering a veškeré promo si ale platíme my z vlastní kapsy, takže když by se to rozpočítalo na jednotlivé nosiče, náš náklad na jeden kus je přes 180 korun, tzn. že 32 korun na takový nosič prodaný v kamenném obchodě ještě doplácíme z jiných zdrojů. Zní to absurdně, ale taková je realita, když chcete mít celorepublikovou distribuci. Oproti tomu, když si koupíte desku na koncertě, celá zaplacená částka jde přímo nám a ještě ji prodáváme o 50 korun levněji. Online prodej přes Bandcamp je pro nás také dost výhodný, ze zaplacené částky dostaneme přibližně 80 až 85 %.

Když se chce kapela hraním částečně živit, co pro to musí obětovat?

Musí mít především velice flexibilní hlavní povolání a být celkově skromná (smích). Ideální je taky nemít moc členů...

Ve vaší tvorbě je všudypřítomná nostalgie. Jste melancholikem i v běžném životě?

Asi trochu jo, ale jsem i hodně optimistický, je to celkem vyvážené (smích).