Během prací na vašem posledním albu došlo k tomu, že shořelo nahrávací studio. Přišli jste při požáru i o nějaké nahrávky?
Bylo to takhle. Zrovna jsme se nacházeli v Jižní Americe, takže jsme neznali rozsah škod, maximálně z nějakých obrázků na internetu. Viděli jsme velký oheň a také, že část střechy zůstala zachována. Takže jsme si nebyli jistí, ale nakonec se ukázalo, že jsme měli docela kliku. I když skoro všecko shořelo, naše vybavení se nacházelo na vzdálenějším konci budovy v horním patře. A i když spodní patro bylo požárem zcela zničeno, tak naše věci nebyly přímo zasaženy ohněm, pouze kouřem a vodou od hasičů. Takže ve finále jsme dokázali zachránit tak 80% toho, co jsme ve studiu měli. Jistě, bylo to špinavé a zrezivělé, ale většinou se to dalo vyčistit. Takže v tomhle ohledu jsme měli velké štěstí.
Museli jste kvůli tomu něco nahrávat znova?
Ne, vůbec nic takového nebylo zapotřebí. Jeden z našich spolupracovníků se zrovna nacházel ve studiu, když požár vypukl, takže dokázal včas odnést všechny hard disky s nahrávkami. Jediné o co jsme přišli jsou mastery z Heading for Tomorrow, ty jsou ztracené.
Na albu Skeletons & Majesties jsou ke slyšení akustické verze několika vašich písní. Můžeme doufat v celou desku s těmito verzemi?
Možná až se začneme nudit a dojdou nám nápady. Bylo zábavné si to zkusit, ale my nejsme tak úplně příznivci akustických alb. Jeden song čas od času je v pohodě, ale celé album, to asi ne. I když ta vystoupení byla v pohodě. Byl to svého druhu experiment, vyzkoušeli jsme si něco nového.
Nedávno jste přidali k programu vašeho turné k pětadvacátému výročí i dvě zastávky v ČR. Co můžeme od těchto koncertů očekávat?
Jedná o výroční vystoupení, takže budeme muset zahrát od každého něco. Máme velké plány, tak uvidíme, co z toho nakonec vyleze. Ale z hudebního hlediska chystáme takový mix starších věcí a pár překvapení, skladby, co jsme pěkně dlouho nehráli.
Máte nějaké nápady jak bude vystoupení vypadat?
Jasně. Exploze, kostýmy, lasery, ohňostroj, orchestr, pohyblivé rampy (smích). Nápadů máme spousty, ale uvidíme, co z toho je možné.
Kolikrát v současnosti přidáváte? Pamatuji doby kdy jste dávali i pět přídavků.
To my nijak neplánujeme. Teda normálně plánujeme vždycky jeden přídavek. A na festivalech pro to není moc prostoru, pokud nejste headlinery. Když hraje někdo po vás, musíte dodržovat harmonogram.
Můžeme očekávat, že příští nahrávky bude více heavy? Poslední album obsahuje písně jako Avalon, které znějí více jako britský metal, než jako německý.
Empire of the Undead vám nepřijde dost heavy? (smích). Ale takhle my nepřemýšlíme. Popravdě, nevím, jaká je definice německého metalu. Nikdy jsem nechápal, co je německý metal a co ne. My jsme německá kapela, vždycky jsme byli. Jasně, že jsme se všichni inspirovali britským metalem, vždyť jsme vyrostli na NWOBHM. Takže nějaký vliv tam je a pochybuji, že to někdy bude jinak. Tak pokaždé, když mi někdo radí, že příští album by mělo být více německé, tak si říkám: Cože? Co to znamená? Možná špatná výslovnost při zpěvu (smích)
Kai je také členem Unisonic. Nedělá vám problém skládat pro dvě kapely najednou?
Vlastně ano, proto jsem pro poslední album Unisonic nic nesložil, měl jsme spoustu práce se skládáním pro Gamma Ray. Myslím, že není úplně nutné, abych pro Unisonic něco skládal.
Chystáte se v Unisonic na nějaký duet s Michaelem Kiskem?
Myslím, že to není v plánu.
Hellish Rock turné s Helloween mělo velký úspěch. Chystáte se do budoucna ho zopakovat?
Asi ne. Pro obě kapely to byl velký úspěch, aly myslím, že v současnosti by byl problém něco podobného znovu uspořádat. Už by to nebyla taková zábava.
Vystupovali jste také v Avantasii. Chtěli byste někoho ze spolupracovníků jako hosta na příští desce Gamma Ray?
My jsme v minulosti už hosty na nahrávkách používali, ale ne moc často. Někdy se to prostě povede. Teď je to taková móda, zvát si na nahrávky hosty. Každý hraje s každým. Ale nemáme tu potřebu.
Pokud byste si někoho měli pozvat, koho byste si představovali?
Nechtě mě sestavit do zítra seznam (smích). V téhle muzice je strašná spousta zajímavých lidí a já bych si rád zahrál se všemi z nich.
Už jste začali s psaním muziky pro příští album?
Už máme nějaké nápady. Ale zatím nic konkrétního. Nemáme žádný koncept, spíš jenom takové hrubé nápady. Občas si něco nahraju na telefon a potom s tím dál pracuju.
Máte plány, kdy by mělo vzniknout?
Rádi bychom ten proces započali někdy začátkem roku 2016 a chtěli bychom ho vydat ještě před létem. To by bylo fajn.
Máte v plánu nahrát a vydat některý z výročních koncertů?
Zatím ne, ale možná to není špatný nápad. Lidé z naší nahrávací společnosti by určitě byli moc rádi, něco by si přivydělali.
Henjo, před pár lety jsi nemohl odehrát koncert v Praze kvůli problémům s okem. Je už všecko v pořádku?
Ne úplně. Oko je celkem pořádku, ale po jedné nehodě mě trochu zlobí ruka. Zrovna předevčírem jsem s tím byl u doktora a stále jsou tam nějaké potíže. Takže kdybych během koncertu dělal tohle (ukáže vztyčený prostředníček), není to nic osobního, jen jsem dostal křeč (smích). Ale jinak jsem v pohodě.
Když se podíváte zpátky na 25 let Gamma Ray, jaké období bylo nejlepší?
To je vždycky to současné. Jinak by nezbývalo nic jiného, než se ohlížet a říkat si, že líp už bylo. A takhle my se na to nedíváme, užíváme si to, co je v současnosti.
Baví vás pořád hrát písně Helloween?
Jasně. Je to pokaždé sranda, je to party. Lidi si možná říkají, jestli mě to nenudí, vždyť jsem je hrál už tolikrát. Ale když jste na pódiu, všecko je jinak. Když zkoušíte, je to už občas trochu otrava, opravdu ten song musíme hrát? Ale pak jste na pódiu a to je něco úplně jiného.
Děkujeme za rozhovor!
