Nedávno jste vyrazili se svým loňským albem Bitterfly na jarní turné. Máte rádi jaro?
Ano, jaro máme rádi. Důvod se vždycky najde. Třeba že se s úbytkem svršků opět začínají objevovat křivky ženského těla. A letos taky proto, že nám začalo turné s K2 a Nil.
Už jste vystoupili například v Praze a Litomyšli. Jak jste zatím s průběhem turné spokojeni?
Předtím ještě proběhlo Brno, tam jsme to zahájili. Zatím to jde skvěle, hlavně proto, že jsme se sešli dobrá parta a všechny kapely si navzájem „sedí". Uvidíme, jak to půjde dál. Ale předpokládám, že to bude krásné, až nádherné.
Na turné vystupujete s ženskou skupinou K2. Už jste s podobnou kapelou vystupovali? Nebo to je pro vás něco nového?
Tolik ženských bylo snad jen v Gaia Mesiah, jinak si nevzpomínám na žádnou jinou kapelu. Takže je to rozhodně něco jinýho, než jezdit se škaredejma klukama (smích).
Co říkáte holkám? Jak jim to jde na pódiu?
Většinou jim říkáme ahoj, někdy taky čau. A jde jim to samozřejmě skvěle. Vždycky si je rád poslechnu.
V minulosti jste dělali například předskokana Aerosmith. Je někdo ze zahraničí (ale i z České republiky) s kým byste si chtěli zahrát? Máte nějaký vzor?
Určitě by se našlo pár kapel, které máme fakt rádi. Třeba Alter Bridge nebo Nickelback. Byla by to velká čest se s nimi potkat na pódiu. Takových kapel bychom samozřejmě mohli vyjmenovat víc.
Čtěte také: K2 a Gate Crasher nová alba oslaví na společném jarním turné
Na vašem posledním (třetím) albu se na rozdíl od předchozích dvou desek nacházejí výhradně české písně. Byl k tomu nějaký důvod? Proč jste přesedlali na češtinu?
Je to takový vývoj. České písničky jsme měli i na předchozích deskách, teď jsme se ale rozhodli pouze pro češtinu, protože se mi v ní lépe vyjadřuje myšlenka textu. Angličtina není mateřský jazyk nikoho z nás, takže se s ní obtížněji pracuje. I když napsat anglicky nějaký blábol jde za minutu. Pro posluchače je pak čeština taky daleko srozumitelnější. Musí ovšem mít hlavu a patu. České texty jsou dvousečná zbraň. Věřím, že se nám ale na Bitterfly texty povedly. Minimálně některé. Ale jak už s oblibou říkáme, nevylučujeme, že příští deska nebude třeba celá anglicky, nebo úplně jinak.
Zpívá se vám v češtině lépe?
To je těžká otázka. S každým jazykem se musí jinak pracovat, ale je to asi jen o zvyku.
Údajně se vaše kapela dala dohromady v Brně na jednom gymnáziu. Jak se to přesně stalo?
Tehdy náš bývalý baskytarista Jirka přišel do třídy a řekl, že založíme kapelu. Nikdo tehdy na nic neuměl hrát, ale přišlo nám to jako dobrej nápad. A tak to začalo.
Kdybyste mohli zasáhnout do historie kapely, změnili byste něco?
Na několika večírcích bych si dal o pár panáků míň. Na některých naopak o hodně víc.
Spolupracovali jste i s německou kapelou Die Happy. Jaké to bylo? Přemýšleli jste o podobné spolupráci i do budoucna?
Bylo to tak říkajíc skvělé. Jeli jsme spolu už dvě šňůry a kdykoliv si to rádi zopakujeme. Marta je teď ale v požehnaném stavu, takže rock´n´roll bude muset chvilku počkat.