Kdysi jste v jedné písničce zpívali, že z vás nikdy nebudou Kabáti, platí to ještě pořád?

Já si myslím, že z nás nebudou nikdy Kabáti, protože my jsme Harlej a Kabát je Kabát. To tam samozřejmě bylo jako taková srandička. Kabát je dneska takovej fenomén. Myslím si, že dlouho tu nebude taková kapela, jako oni, co se týče toho, kolik to zasahuje lidí, jaký to má úspěch.

Mě ta otázka napadá trochu v souvislosti a názvem vaší nové desky Na Prodej. Existuje něco, co byste bylo ochotní udělat, aby na vás přišlo třeba sto tisíc lidí?

Řeknu to takhle, kdyby jsme věděli jak to udělat, tak bychom se o to samozřejmě snažili. Ale pokud to myslíš tak, že bysme udělali něco, co by se nám nelíbilo, tak myslím, že asi ne. Kdyby to bylo něco zásadního, ale bylo by nám to proti srsti, tak to asi ne, protože my si razíme sami tu svoji cestičku a nikomu bysme nelezli do zadku. Já si myslím, že člověk především musí být spokojený s tím co dělá a musí být schopen se sám na sebe podívat do zrcadla. To je to hlavní.

Jak vlastně nové album vznikalo, v čem se liší od těch předchozích?

Nijak zásadně se to neliší. Harlej už má nějaký rukopis, za tu dobu už jsme si vypracovali nějaký styl. jak ty věci děláme, a toho se tak nějak držíme. Pro nás každá placka znamená strašně dlouhý čas přípravy. I na tuhle desku jsme si dali nějaký odstup od to minulýho cédéčka. Pracovali jsme na ní nějakých třináct měsíců od chvíle. kdy jsme na ní začali dělat, do chvíle, kdy jsme ji dali do výroby. Ale ten styl práce se nijak zásadně neliší.

Změnil se nějak systém skládání od té doby, co přišel do kapely Milan Hoffmann?

To ne, všechno zůstává, jak bylo. Vzhledem k tomu, že většinu muziky pro Harlej dělám já, tak to pořád dělám stejně, jak jsem zvyklý. Milan i Tomáš nosí písničky. Styl té práce v Harleji je takový, že každý si udělá doma nějakou strukturu písničky, až je s ní maximálně spokojený, pak se to společně dodělává.

Desku jste celou nabídli k poslechu na YouTube. Slibovali jste si od toho něco?

Dneska vydáš desku a ona se na YouTubu stejně do pár dní objeví. Takže jsme v podstatě pouze tuhle situaci předběhli. Navíc podle sledování na YT zjistíš, jak lidi reagují na jakou písničku. Takže tohle byly asi ty dva důvody proč jsme to tam dali. Chtěli jsme vidět reakce lidí na písničky a chtěli jsme jim tu desku představit. Tohle je dneska nejrychlejší možnost, jak dáš lidem možnost si desku poslechnout a potom se rozhodnout, jestli si ji koupěj nebo nekoupěj.

Lidé mají možnost si ty písničky kupovat i elektronicky, což je, pokud se nemýlím, poprvé. Jaký to má efekt?

Není to poprvé, desky, které jsme natáčeli pro EMI ke stažení také byly. Tohle je poprvé, co se stalo, že ta deska je ke stažení hned po vydání. Jaký to má efekt ti teď neřeknu, protože všechna tahle čísla distribuční společnosti dávají k dispozici jednou za pár měsíců, takže na tohle bych dokázal odpovědět někdy v lednu.

Na turné jste si jako předkapelu zvolili Jaksi Taksi, co vás přivedlo právě k nim?

V podstatě s tím přišli Jaksi Taksi, že by rádi před Harlejem hráli. A já jsem byl vážně rád. Tak před deseti lety, když kluci natočili desku Všechno Dobrý, jsem slyšel tu písničku, viděl klip a strašně se mi to líbilo. Takže já jsem hrozně rád, že s náma Jaksi Taksi jedou, protože podle mě je to dobré spojení pro lidi. Kluci jsou super, je s nima sranda, sedli jsme si i jako lidi, takže všechno funguje dobře.

Nevím jestli jsi zaznamenal story kolem Gena Simmonse, který v jenom rozhovoru prohlásil, že rock je mrtvý, protože kvůli stahování hudby nemají nahrávací firmy dost peněz na podporu nových kapel. Souhlasíš s tímhle názorem?

Já bych s tímhle názorem nesouhlasil. Já si myslím, že rocková muzika, nebo vůbec muzika obecně, neumře. Lidi pořád chtějí dělat písničky, hrát písničky, to pořád funguje. Podle mě je to myšlený tak, že umírá hudební průmysl. Všechno co se dřív dělo kolem desek, tak to odchází. Dneska jsou lidi zvyklí si to stahovat, nebo pouštět z různých serverů, třeba i za nějaké poplatky. To s sebou nese, že dneska začínající kapely nemají z vydatelství marketingovou podporu a reklamu. Ale zase dostanou svoje písničky jednodušeji k lidem. Každá kapela potom musí zabodovat na koncertech. Musí zahrát tak, aby lidi přesvědčila, že má smysl přijít znova. Takhle to dneska funguje, ale myslím si, že rocková muzika neumře. Když to řeknu za sebe, mě prostě baví hrát, baví mě vymýšlet písničky a bude mě to bavit pořád.

Děkuju za rozhovor!