Po první vlaštovce v podobě singlu Zlatá generace přišlo EP Annunaki s titulní skladbou inspirovanou dänikenovskými legendami o vlivu mimozemských civilizací na starověké Sumery. Na následující turné si pochopitelně našli cestu hlavně fanoušci Arakainu. Jejich odměnou byl setlist skládající se nejen z notoricky známých hitů, ale i různých rarit a dlouho neslyšených klasik. Niakara působí svěže, energicky a hlasitě se hlásí o pozornost. Před kolínským koncertem jsem si nenechal ujít příležitost probrat přímo s kapelníkem vše možné, od odchodu z Arakainu po představy o fungování kapely a metalu obecně.

musicweb: Když jsi končil v Arakainu, z tvého vyjádření jsem pochopil, že chceš s muzikou úplně skončit. Bylo to tak a co změnilo tvůj názor?

Zdeněk Kub: Bylo to tak. Byl jsem z toho kolotoče hodně unavený. Byly tam i nepříjemné mezilidské vztahy a celková únava organismu. Už mě nebavilo cestovat a věčně čekat hodiny v nějaké šatně, asi tak bych to shrnul. Po dvou letech jsem si trochu odpočinul a pak mi náš kytarista Petr Voháňka napsal, jestli bych si nechtěl zahrát u nich v Dirty Game. Řekl jsem mu, že se mi do toho moc nechce. Ne že by se mi to nelíbilo, ale prostě jsem nechtěl hrát. A oni mi potom s Mayou, naším zpěvákem, poslali Černý koně v angličtině a mně se to zalíbilo. Pak jsem si řekl, proč ne, mám hromadu materiálu, který by se dal použít, tak jsme to zkusili.

musicweb: Můžeš popsat, jestli existuje nějaká inspirace pro styl, jaký teď hraješ v Niakaře?

Zdeněk Kub: Hele, víš, že ani ne? Já to beru tak, že když mám nějaký nápad, tak se ho zkrátka snažím dát do počítače a nějak upravit. Zároveň, když už dělám muziku, tak mi v hlavě běží i text a melodická linka, takže to dělám komplexně. Samozřejmě, člověk je vždycky něčím ovlivněný, nějakým stylem, ale že bych vyloženě řekl, hele, teď to bude znít jako to a to, tak to ne. Mám to zkrátka tak, že můj rukopis už i lidé poznají, ale nemám nějaký vyloženě jasný cíl, jak budeme znít.

musicweb: A je to tak, že k tomu ani nechceš přistupovat jinak, než jsi přistupoval ke skládání, když jsi skládal pro Arakain?

Zdeněk Kub: Tam byly takové dvě etapy. První etapa byla, když byl Aleš (Brichta), tak jsme udělali hromadu muziky a on si to otextoval a vlastně i udělal zpěvové linky. Jakmile Aleš odešel, tak to musel dělat někdo jiný. Já jsem se ujal svých věcí a začal si texty psát sám. Kluci taky byli schopní napsat texty, ale asi se jim do toho nechtělo. A pak už tam třeba byli i nějací externí textaři, což se mi třeba nikdy nelíbilo. Takže jak říkám, jak to přijde, tak to natočíme. Něco dělá i Petr jako kytarista. Já mu to otextuji, někdy mě napadne i nějaká linka. V podstatě pokračuji stejným stylem práce, jako jsem skončil v Arakainu.

musicweb: A jsi tedy hlavní skladatel?

Zdeněk Kub: Zatím ano, protože se do toho nikdo moc nehrne. Já se do toho taky nějak moc nehrnul, ale byly na nás tlaky, abychom nebyli jako revival a udělali nějaký nový materiál. Tak jsem do toho šel. Ale upřímně, myslím si, třeba se mýlím, že to nejinvenčnější období jako skladatel už mám za sebou. Asi takhle to upřímně cítím.

musicweb: Ty jsi pro nové EP předělal skladbu Kruhy v obilí, původně udělanou pro Arakain. Chceš v tom také pokračovat do budoucna?

Zdeněk Kub: Zatím mám v plánu jenom EPčka, protože si myslím, že nebude nikdy dostatek dobrého materiálu na celé cédéčko. A pokaždé bych tam chtěl jako bonus něco někde vyštrachat, co se třeba nikdy nehrálo, nebo jen málo. Mám nějaké favority, po kterých bych určitě sáhnul. Ale přetáčet celá alba, to je blbost.

musicweb: Dostáváme se k EP Annunaki. Mohl bys popsat, co ta deska pro tebe znamená?

Zdeněk Kub: Je to takový životní předěl. Teď se ukáže, jestli se ta kapela chytne, nebo ne. Ohlasy na ty nové věci jsou zatím, myslím si, docela dobré. Ale ve mně se perou takové dvě záležitosti. Já jsem to chtěl vyloženě postavit na těch mých arakainovských věcech, které už by si lidé třeba nikdy neposlechli. Ale zase na druhou stranu, jsou tu tlaky na ty nové věci, abychom nebyli vyloženě přehrávači. Takže teď se ukáže, jak to je. Já bych se do toho třeba ani nepouštěl, ale abych trochu zavřel ústa těm kritikům, že jsme revival, tak jsme se pustili do skládání nových věcí.

musicweb: Když jsem poprvé viděl obal, tak mi přišlo, že se snažíš navázat na Farao. Je tam něco takového?

Zdeněk Kub: To ani ne. Jsem fanoušek takzvaných "vetřelců dávnověku" a hodně se o to zajímám. Těmhle věcem dost věřím. Takže jsem se spíš snažil do té skladby dát náladu, která by evokovala historii starověkého Sumeru. Později mě třeba také napadlo, že Farao bylo laděné podobně, ale upřímně řečeno, vůbec jsem na to předtím nepomyslel.

musicweb: Vyjeli jste samozřejmě na turné, hrajete koncerty, což je pro novou kapelu vždycky takový úhelný kámen. Jak to jde? Jaký z toho máš pocit?

Zdeněk Kub: Mám z toho dobrý pocit. Kapela hraje čím dál líp. Jsem rád, že jsem kluky přemluvil a že hrajeme celkem hodně, i když návštěvy nejsou samozřejmě nijak bombastické. Ale je to pořád lepší než být zavření ve zkušebně, protože na koncertech se kapela sehraje nejlíp. Čím dál tím víc cítím pohodu z té kapely, že šlape jako hodinky. Jsem za to rád, že jsem ty kluky dal dohromady, protože jsou to dobří muzikanti a takhle nám to teď hraje.

musicweb: A jaký máš vztah s fanoušky?

Zdeněk Kub: Já jsem se vždycky snažil nebýt namyšlený a nemít hvězdné manýry. Fanoušky jsem bral jako lidi, kteří mě živí. A tak jsem k nim přistupoval a musím říct, že se mi to teď vrací. Spousta lidí fandí tomu, co dělám, protože jsem je nepřehlížel a pořád si jich vážím.

musicweb: Z role člověka vzadu jsi teď přešel do role kapelníka, té hlavní postavy. I na pódiu je na tebe upřená větší pozornost. Jak velká změna to pro tebe je?

Zdeněk Kub: Je to obrovská změna. Z pozice, kdy dostaneš kalendář a víš, že hraješ támhle a támhle, odjedeš tam, zahraješ, jedeš domů a dostaneš peníze, jsem začal dělat úplně všechno, včetně managementu nebo merchandise. Samozřejmě, nejsem na to úplně sám, ale v podstatě všechno teď jde přes mě. Člověk musí být i trošku psycholog, protože jedná s lidmi. Musí vědět, jak na koho z té kapely. Každý je jiná osobnost a musím s nimi umět vycházet. Pro mě to je obrovská nová zkušenost. Pořád s tím ještě bojuji, ale zkouším to. Nic jiného mi nezbývá.

musicweb: Za těch 35 let, co se pohybuješ v metalu, jak se vyvíjel tvůj náhled na tento žánr?

Zdeněk Kub: Člověk je vždycky něčím ovlivněný, to bylo poznat i z těch našich desek. Samozřejmě nejdřív to byli Slayer, černá Metallica, pak byly nějaké jiné trendy, já nevím, grunge a podobně. Já, ale asi i ostatní, jsme se vždycky snažili jít s dobou a nezamrznout. Myslím si, že mi to vydrželo doteď. Mám rád tvrdou muziku, ale upřímně řečeno, třeba ze současné evropské scény jsem totálně naštvaný, protože mám rád americkou muziku a evropský trend je pro mě absolutně nepřijatelný. Podle mě se vrací nějaké osmdesátky. Speed metal, takový zpěvný. Mně se to vůbec nelíbí. Navíc tady je tím hodně zkažený vkus. Mám rád švédskou scénu, ale mám ji rozdělenou na tu "zlou", kde jsou Sabaton a podobní, a pak mám rád tu “dobrou”, což jsou třeba In Flames, Soilwork nebo miluju Evergrey. Z Ameriky mám rád v podstatě skoro všechno.

musicweb: Co česká scéna? Vidíš tam nějaké mladé kapely, které by tě zaujaly?

Zdeněk Kub: Abych byl upřímný, tak moc ne. Jelikož teď musím spolupracovat s rádii, tak poslouchám, co se v nich hraje. Je slyšet obrovský posun, co se týče zvuku. Dneska to kapely umí udělat tak, že když začnou hrát, nepoznáš, jestli je česká nebo zahraniční. Ale úroveň zpěvu, úroveň melodií, úroveň textů je strašná, z toho bych úplně zešílel. Ti lidé nemají cit pro skládání textů. Narvou tam myšlenku, i kdyby to znělo pomalu rumunsky. Používají nečeské výrazy a já jsem na to hrozně háklivý.

musicweb: Zaznamenal jsem, že jsi nabízel své zkušenosti novým kapelám. Ozval se ti někdo?

Zdeněk Kub: Udělal jsem asi jednu nebo dvě produkce. Jedna byla s kapelou Free Fall, s kterou jsme teď jeli pár koncertů. Předtím jsem, myslím, těm, s nimiž dneska hrajeme (Menhir), taky dělal nějakou pecku. Ale že by telefon nepřestával zvonit, to ne. Takže tohle moc nevyšlo. Myslím si, že i když nejsem samozřejmě žádný vyhlášený producent, tak už leccos vím a znám. Ale dneska bohužel ty kapely na tu pomoc trošku kašlou.

musicweb: Ty už jsi to asi říkal, ale vy jste teď vydali EP. Vyloženě na desku se necítíte. Mohou fanoušci v nejbližší budoucnosti očekávat EP nebo singly?

Zdeněk Kub: To můžou. Už brzy dáme na naše stránky informaci, že v říjnu bude další EP. Mám v plánu udělat takovou historickou trilogii. Takže to bude taky o jedné historické postavě, respektive bohu. Tentokrát zabrousíme do Egypta. Jméno zatím prozrazovat nechci. Ale materiál je na to v podstatě připravený, jen ho musíme vypilovat a pořádně natočit. Dali jsme si deadline, že v říjnu bude EP, takže musíme.

Setlist: Anunnaki, Jesus Business, Šér Chán, Prázdnej kout, Zlatá generace, Kruhy v obilí, Slídil, Král slunce, Šeherezád II, Proč muži odchází, Jen jednou, Stárnem, Barbaři, Forsage, Černý koně, 311. peruť