S nadsázkou bychom mohli říci, že úvodní dvojkoncert 25. listopadu v žižkovském Atriu proběhne ve znamení ohně a ledu. Z našich pódií již dobře známá virtuozní hráčka Sunna Gunnlaughs z Islandu totiž jako kdyby ve svojí hudbě převáděla do tónů povahu rodného ostrova. Jako leží Island na sopečném rozhraní mezi Evropou a Amerikou, také inspirační zdroje pianistky zahrnují principy swingujícího, rytmicky průrazného jazzu amerického střihu i klasicizující vlivy jazzu evropského.
Do nálady večera výborně zapadne všestranný italský, na pařížské scéně působící hudebník Giovanni Mirabassi. Hráč světové úrovně, který v mládí doprovázel na italských koncertech i Cheta Bakera či Steva Grossmana, přitom začal s klavírní průpravou relativně pozdě a vlastně jako samouk. Dnes se Mirabassi těší z úspěchů v řadě evropských zemí a také v Japonsku. Podílel se na více než dvaceti deskách. Jako pianistu si ho vybral například šansoniér Léo Ferré.
Také druhý večer festivalu 4. prosince v koncertním sále Nuselské radnice symbolicky překlene scény severské a jižanské. Charismatický norský skladatel, pianista (ale také varhaník, zpěvák a portrétní fotograf, zaměřený na snímky kolegů-muzikantů) Andreas Ulvo patří k nejinvenčnějším představitelům dnešního skandinávského jazzu. Nejznámější je jako leader Eple Trio či spoluhráč na deskách hvězdného trumpetisty Mathiase Eicka, s nímž točil pro label ECM. Na kontě má také dvě sólová alba. Jako doma se cítí v oboru svobodně proměnlivých nálad sólového recitálu.
Rozjímavou hudbu Andrease Ulva vyváží izraelský novátor Uriel Herman, který proslul kombinací blízkovýchodních hudebních genů s dramatickou interpretací, inspirovanou vedle jazzu také rockovou hudbou. S chutí zařazuje do programu krom vlastních skladeb i svérázné úpravy písní Nirvany, Davida Bowieho nebo Radiohead. Je znám především razantním hraním s vlastním kvartetem i početnějšími sestavami zahrnujícími např. etnické nástroje, o to zajímavější bude sledovat ho ve zcela samostatném bloku.
Třetího večera 13. prosince v prostorách Nuselské radnice nabídne festivalová dramaturgie přátelskou konfrontaci amerického, do italského prostředí přesídlivšího hráče Grega Burka a jeho německého klavírního kolegy Chrise Galla. Greg Burk má zázemí v klasické hudbě, kterou Greg začal studovat na University Of Massachusetts. Jenže zároveň mu učaroval jazz a do tajů improvizace ho zasvětil legendární saxofonista Yusef Lateef. Následovala další, již jazzová studia na New England Conservatory Of Music, ale hlavně inspirativní setkání s Danilem Pérezem či Paulem Bleyem. V roce 2002 na sebe upozornil úspěšným profilovým debutem Checking In. Nejčerstvějším Burkovým počinem je lyrická deska As A River.
Šíře záběru německého hráče Chrise Galla je překvapující, ale ještě víc udiví důvěryhodnost jakékoliv muziky, do které se pustí. Vždyť má za sebou desky s kapelou Taalis, vedenou indickým hráčem na sitar Shakirem Khanem, s mnichovským písničkářem a elektronickým muzikantem Enikem, hrál world music, pop i rock. Našel se i v duech např. s kytaristou Andreasem Dombertem či perkusistou Bernhardem Schimpelsbergerem. Kouzlu sólového klavíru dal průchod na desce s titulem Piano Solo (2015). Jako žhavou novinku přichystal na listopad 2019 výtečné album Mythos, natočené v duu se saxofonistou Mulem Francelem.
Závěrečný večer festivalu 18. prosince proběhne opět v žižkovském Atriu. Dobrým zvykem dramaturgie MFJP je zařazovat do programu také reprezentanta zdejší scény. Kristina Barta už dávno dokázala, že na mezinárodní úrovni obstojí. Na scéně se objevila v roce 2010 v groove/funk/jazzové kapele Kikina B. Osobité podobě moderního jazzu se poté věnovala v Kristina Barta Trio, které se v roce 2016 probojovalo do finále Euroradio Jazz Competition a vystoupilo v Amsterodamu. Pozitivní ohlas vyvolalo také album EMA29 (2017), vydané u rakouského labelu Alessa Records. Kristina Barta vystupuje napříč Evropou jak se svým kvintetem Event Horizon, tak v sólových recitálech. Účastnila se i prestižního Montreux Jazz Festival.
Tradičně silnou polskou scénu bude zastupovat Marcin Wasilewski. V jazzových kruzích na sebe upozornil už v osmnácti letech jako spoluhráč Tomasze Stańka. Muzikantská cesta ho vedla k prestižnímu německému labelu ECM, který má v katalogu jak pianistovy nahrávky s Tomasem Stańkem, tak čtveřici kapelnických alb s Marcin Wasilewski Trio. Wasilewski spolupracoval i s veličinami jako Jan Garbarek, Bobo Stenson, John Surman, Joe Lovano či Manu Katche.
24. Mezinárodní festival jazzového piana:
Sunna Gunnlaugs, Giovanni Mirabassi 25. 11. 2019 19:30 |Atrium
Andreas Ulvo, Uriel Herman 4. 12. 2019 19:30 | Nuselská radnice
Greg Burk, Chris Gall 13. 12. 2019 19:30 | Nuselská radnice
Kristina Barta, Marcin Wasilewski 18. 12. 2019 19:30 | Atrium
