A jak začala Buggeho dráha jazzového inovátora? Přestože na klavír hrál již ve třech letech, veškerého dalšího hudebního vzdělání se důrazně stranil a největší školu mu zprostředkovala otcova sbírka jazzových desek. Ve svých rebelských letech hrál i v punkové kapele, nebránil se však ani elektronické hudbě, která ho nakonec spolu s jeho vášní pro improvizaci dovedla na křižovatku jazzu a elektroniky. A byla to právě tato linie jeho tvorby, která vykrystalizovala do projektu New Conception of Jazz razícího „nové pojetí jazzu". První přelomové album nesoucí stejný název vyšlo v roce 1996 a letošní dvacetileté jubileum projektu Wesseltofta přimělo vyrazit na turné a vzdát hold tomuto počinu, který přinesl světu skutečně impozantní fúzi jazzu a elektroniky.
Od té doby vyšlo pod hlavičkou New Conception of Jazz celkem šest alb (včetně jednoho živáku) představujících dynamickou směs jazzu, housu, drum´n´bassu a dalších žánrů elektronické hudby, na nichž se vystřídaly takové ikony norského i světového jazzu jako jsou Nils Petter Molvaer, kytarista Eivind Aarset, vokalistka Sidsel Endresen, saxofonista Håkon Kornstad a bubeníci Audun Kleive a Paolo Vinaccia. Každé album série se vždy vyznačovalo improvizační svěžestí, zvukovou nápaditostí i smyslem pro humor. Potutelný úsměv na tváří mi vždy vykouzlí skladba „Oh Ye" z alba Film ing, které začíná komickým huhláním stvořeným zpomalením lidského hlasu, respektive jeho přenesením do nízkých frekvencí.
V nové sestavě se Bugge obklopil mladými dámami saxofonistkou Marthou Lea, kytaristkou Oddrun Lilja Jonsdottir, bubenicí a zpěvačkou Siv Øyunn Kjenstad a tablistkou Sanskriti Shrestha. Z kapely díky této ženské přesile sálá docela jiná energie, než na jakou jsme zvyklí u většiny maskulinních jazzových těles dneška – v popředí tu stojí intimita, smyslnost a lehkost a naopak upozaděna je průraznost, improvizační syrovost a do určité míry i improvizační invence. Co se týče rytmu, který vždy v Buggeho kapelách hraje zásadní roli, to kapele skvěle šlape a rozhodně netrpí nedostatkem drivu. O tom, zda dokáže být „nové pojetí jazzu" nové i po dvaceti letech se přijďte přesvědčit 25. října do Paláce Akropolis. Cena vstupenek se pohybuje od 380 do 450 korun.
