Slovenská Nitra zplodila legendu nejen slovenských, ale také českých festivalů a punk-rockových koncertů. Horkýže Slíže se stali synonymem pro skvělou, nesešněrovanou zábavu.

Kapela poprvé zvedla své nástroje téměř před dvaceti lety. Na konci roku 1992 se Peter Hrivňák rozhodl, že přispěje také svou troškou do punk-rockového mlýna, a přizval k sobě ještě několik dalších chlapíků, kteří jsou pro každou špatnost. Společně s Máriem Sabem a Martinem Košovanem začali psát do slovenské hudební kroniky.

První koncert na sebe nenechal dlouho čekat. Pánové představili na nitranském vystoupení svoji osvěžující naivně-rockovou formaci, jak ji sami nazývají. Následovala soutěž amatérských hudebníků, z níž si Horkýže vyzpívali třetí příčku. Září 1993 pro ně znamenalo překročení nitranských hranic. Stalo se tak díky novému členu kapely – Martinovi Žiakovi, který se postaral o zvuk basové kytary. O své místo se přihlásilo také první demo, na němž bylo šest studiových nahrávek. První placka byla ihned následovaná další, na které bylo o dvě skladby více. Martina Žiak byl vystřídán Norem Ivančíkem. Ani ten však v kapele nevydržel. 

Na řadě bylo stvoření první oficiální nahrávky. Horkýže vydali na vlastní náklady 600 kusů kazet s názvem Prvý slíž. Kapela se opět pokusila hrát ve čtyřech – kytaru do svých rukou vzal Jura Štefánik.

Horkýže Slíže koncertovali, kde mohli, zúčastnili se menších festivalů, až se dostali do televizního pořadu, díky kterému mohli podepsat smlouvu s nahrávacím studiem. Společně spáchali desky V rámci oného, Vo štvorici po opoci a Ja chaču tebja. Následoval počin Festival Chorobná 2001, kterému byla v patách výběrovka Best uff.

Horkýže Slíže rozproudili stojaté punkové vody

Své první větší turné jeli Horkýže v roce 2003 společně s kapelami Gladiator a Iné Kafe. Kapela začala vrývat své nezničitelné melodie do hlav všech hudebních nadšenců. Nespočet koncertů a účasti na českých festivalech formaci posouvaly stále výše. Poslední příčku žebříku, který vedl do světa velkého showbyznysu, měla kapela před sebou. Koncem roku vyměnila nejen zkušebnu, ale také bubeníka. Nově se za bicí soupravou usadil Marek Viršík, s nímž se ihned nahrálo další album – Kýže sliz.

Kýže sliz byl tím posledním krůčkem na žebříku slávy. Koncerty byly beznadějně vyprodané, pánové začali spolupracovat s kapelami Kabát a Divokej Bill, získali nejvyšší ocenění hudební akademie a bronzového Slavíka. Horkýže ale neusnuli na vavřínech a vypustili do světa další album s názvem Alibaba a 40 krátkych songov. Tato deska posunula tvorbu slovenských hudebníků zase o něco dál. A bylo jasné, že Horkýže o svůj post v hudebním světě již jen tak nepřijdou. Mezi kapelou a fanoušky se vytvořilo ocelové spojení.

Kromě České republiky a Slovenska se Horkýže rozjeli také do zámořských Spojených států (Chicago, Atlanta, New Jersey). Svou hudbou učarovali také irskému Dublinu, Londýnu nebo Itálii. Koncertní a festivalový maratón Horkýže proložili nahráváním dalšího alba. Na pulty obchodů se začalo dodávat Ukáž tú tvoju ZOO. V roce 2009 na své pažbě udělali pánové desátý zářez v podobě studiového počinu 54 dole hlavou.

Kapela se věnuje také čilému natáčení videoklipů, v nichž s nadsázkou odhalují své vlastní vidění světa. Filmového zpracování se dočkal nejeden hit. Za všechny lze jmenovat Silný refrén, Mám v p*** na lehátku, Malá Žužu, Logická hádanka nebo Striptérka.

V roce 2010 se Horkýže vydali na společné turné s českou formací Tři sestry. Peter Hrivňák se rovněž pustil do televizní tvorby, když společně s Peterem „Sanchezem“ Sanigou vytvořil ústřední píseň ke slovenské mutaci reality show Farmár hľadá ženu. A jelikož si pánové sedli, z jedné skladby se vyklubala delší spolupráce. Skladeb nakonec napsali pět a vyšly na albu s názvem Strana A.

S dalším rokem přišlo další koncertní turné. Tentokrát však se slovenskými skačkaři Polemic. V zimě si kapela dokonce zahrála ve vánoční reklamě slovenského mobilního operátora Telekom.

A aby toho nebylo málo, Horkýže Slíže, Polemic a Konflikt počátkem letošního roku oznámili, že zakládají vlastní politickou stranu HSPK (Hudobná strana pre každého). Kdyby HSPK uspěla, mohli by se slovenští občané těšit na hudbu v MHD a na veřejných prostranstvích, na zavedení hudebních předmětů ve školách (rock, SKA, punk, funky) nebo na posunutí nočního klidu na půlnoc. Nakonec však kapely přiznaly, že celá tato politická akce byla jen jakýmsi pestřejším avizováním únorového turné, jež spolu pro fanoušky přichystaly.

Horkýže Slíže nejen hudbou, ale celou svou existencí zbarvují šedý svět všedních problémů. Kapela přichází do měst se svou hudbou, před níž se neukryje žádné tabu, a baví nespočet lidí. Energii, originalita a nespoutanost jsou tím, co můžeme na koncertech slovenských pódiových matadorů zažít. Nyní kapelu čeká letní program nabitý spoustou festivalových akcí.