Uplynulo již sedm let od té doby, kdy Candy Dulfer a její spoluhráči roztančili pražské diváky naposledy. Skoro neuvěřitelně také bude znít, že před nedávnem oslavila tato hudebnice své pětačtyřicáté narozeniny. A tak tomu bude již skoro čtyřicet let, co se seznámila s tím nejlepším, co ji z našeho pohledu mohlo v životě potkat - saxofonem. Není divu. Jednoznačnou zásluhu měl v tomto případě její otec, tenorsaxofonista Hans Dulfer, po kterém Candy zdědila hudební nadání a lásku k nástroji, i když po saxofonu prý sáhla z vlastní iniciativy. Již v sedmi letech tak po otcově boku prvně vystupovala a kolotoč její hudební kariéry se začal roztáčet.
Od Madonny k Princovi
Poprvé můžeme Candy slyšet na albu I Didn't Ask z roku 1981, kde hraje jako členka kapely De Perikels pod vedením Hanse Dulfera. O rok později, ve svých dvanácti letech, již vystupovala na jedné z nejznámějších jazzových událostí, nizozemském North See Jazz Festivalu. Po těchto zkušenostech a sedmi letech hraní založila Candy Dulfer svou vlastní kapelu - Funky Stuff. Ani zde na sebe úspěch nenechal dlouho čekat. Po třech letech společného fungování kapela předskakovala na dvou koncertech z evropského turné královny popu Madonny.
Není pochyb, že jméno Candy Dulfer mělo tou dobou už pořádný zvuk. V roce 1988 totiž Candy vystupuje s další hvězdou - na pódium si ji pozval samotný Prince, se kterým se další rok objevila i ve videoklipu k singlu Partyman a ani tím jejich spolupráce neskončila. Ještě v roce 2004 se s ním zúčastnila více než devadesáti koncertů po USA v rámci jeho Musicology Tour. V roce 1989 přišla známá spolupráce s Davem Stuartem, kytaristou kapely Eurythmics, a zrodil se hit, který dobyl hitparády po celé Evropě - Lily Was Here. Podobně jako s Princem, tak i se Stuartem se Candy podílela na mnoha dalších projektech.
Raketový vzestup její slávy ale přichází po roce 1990, kdy devatenáctiletá Candy Dulfer vydává své debutové sólové album Saxuality, plné našlapaného funku. O tom, jak je tato deska dobrá, svědčí kromě nominace na cenu Grammy i čísla - prodalo se ho přes milion kopií. Čtvrté album For The Love Of You z roku 1997 sklidilo velký úspěch v USA a v tamních hitparádách se udrželo přes čtyřicet týdnů. Dodnes se sólových alb výjimečné saxofonistky prodalo přes dva a půl milionu kopií.
Nizozemská saxofonová lady má na kontě 12 alb a spolupráci se jmény jako jsou Marcus Miller, Aretha Franklin, Maceo Parker, Chaka Kan, Pink Floyd, Beyoncé, Lionel Richie, Fred Wesley, Jamie Cullum a mohli bychom jmenovat dál. Co nás ale čeká v Praze? Můžeme vycházet z posledních tří alb - v roce 2007 vyšla deska Candy Store, kterou jsme mohli slyšet naživo v Praze. Zde už se nejedná o funk, na který jsme byli zvyklí u mladé Candy, ale nášup smooth jazzu - deska je opravdu sladká, jak sám název vypovídá a singl L. A. Citylights obsadil první příčku v americké R & R Smooth Jazz Chart.
Po dvou letech následovalo album Funked Up & Chilled Out, které vás místy nutí k tanci a místy zas naopak naladí k relaxaci. Zatím poslední album vyšlo na podzim roku 2011 a nese název Crazy. Candy ke spolupráci vyzvala kromě svého osvědčeného hitmakera a dlouholetého spoluhráče, kytaristy Ulco Beda, také Printze Boarda, amerického hudebníka, producenta a zakládajícího člena kapely The Black Eyed Peas. Ten albu vdechl moderní říz, elektronický nádech a zkrátka něco trochu jiného, než na co jsme byli u Candy zvyklí.
Letos na podzim si tohle všechno budeme moci vychutnat naživo. Holandská saxofonistka totiž přijede se svou omlazenou kapelou ve složení Ulco Bed (kytara), Manuel Hugas (baskytara), DJ Kikke (bicí), Andy Ninvalle (rap) a Ricardo Burgrust alias Phatt (zpěv). Můžeme se tedy těšit na ochutnávku z nejnovější tvorby, ale chybět rozhodně nebudou ani evergreeny jako již zmiňovaná Lily Was Here nebo Pick Up The Pieces, ve kterých si užijeme bravůrnost, se kterou Candy svůj saxofon ovládá. A kdy? Vše začne 18. listopadu od devíti hodin večer v prostorách Lucerna Music Baru. Lístky jsou v prodeji na pokladně klubu za 495 korun nebo online s drobnými poplatky.
