Kapela Dick O'Brass vznikla v roce 2001. Přes počáteční snahu o interpretaci irských a bretaňských tradicionálů se zvuk kapely ustálil v rockovější podobě a vše vyvrcholilo vydáním prvního alba Dick O'Brass (2006).

Na druhou placku čekali fanoušci dlouhých šest let a je třeba říci, že za těch šest let kapela opravdu nezahálela. Na cestě k Noční hlídce absolvovala celou řadu koncertů, z nichž nejzásadnější bylo vystoupení na českobudějovickém festivalu Lugnasad v roce 2008 spolu s nejznámějším bretonským bardem - harfistou Alanem Stivellem. A setkání to bylo osudové.

Ispirováno bretonským bardem

Okouzlení Alanem Stivellem je patrné i na albu Noční hlídka. Přímočaré melodie, ze kterých je cítit melancholie, sychravé oceánské podnebí i dávná historie se rozvíjejí do nápaditých rockových aranžmá.  Na rozdíl od prvního alba na něm převažují autorské skladby ( z celkem třinácti jsou pouze dvě tradiční), ale i ty v sobě mají ukrytou keltskou duši. Irskou atmosféru navozuje harfa, kterou mistrně zvládá Sean Barry, flétny zvané whistle a bretonskou zase charakteristicky mečivý zvuk dud a bombardy (nástroje připomínajícího šalmaj). Vše je zabaleno v rockovém hávu, který je utkán ze souhry kytary, baskytary a bubnů.

Album vznikalo ve studiu Solisko a do vínku dostalo opravdu kvalitní zvukové zpracování. Zní velmi vyváženě a na rozdíl od koncertů, kdy je zvuk akustických nástrojů (harfy, fléten a houslí) často zcela přehlušen bicími a kytarami, si v klidu domova můžete vychutnat jejich nezkreslený tón. Doplňují je neškolený a chlapský zpěv Tomáše Nedělky i hostujícího slovenského Bretonce Fredericka Jacqua (mj. kapela Roc'hann). Jeho francouzština zdobí refrén první písně, tak trochu ekologického protest songu - Jednou za sto let i bretonskou bojovou píseň An Alarc'h. O doprovodné vokály se postarala celá kapela.

Černomodré album zaujme už na první pohled, celý booklet je totiž malým uměleckým dílem. Autorkou obrazů s mořskou tematikou je mladá výtvarnice Alice Máselníková, zdařilé černobílé fotografie pořídil Štepán Hona a graficky vše upravila Zuzana Pálešová.

Slabinou Noční hlídky jsou bohužel české texty. Ty působí povrchně a svou prvoplánovostí se často dostávají  až k hranici laciných odrhovaček. Texty jsou o holkách, alkoholu a  cestování, hlubší význam v nich tak nehledejte. Příkladem mohou být skladby Tak se napij, Nožem do stolu a Atlantik. Pokud tedy patříte k milovníkům hloubavých textů a skrytých slovních hříček, patrně budete zklamáni. 

Album vyšlo 1. března 2012 u Indies Scope, možná symbolicky v den svátku sv. Davida (velšského patrona),  a pokřtěno bylo 24. března v pražské Akropoli.