Proslýchalo se, že Josh ani Zac nechtějí být už nadále ve stínu Hayley, a vypadalo to, že torzo, které zbylo z úspěšné kapely, už nebude mít ten správný náboj. Z tohoto omylu fanoušky ale vyvedlo už EP s názvem Singles. Píseň Hello Cold World předvedla takovou hudební dynamiku, jakou je možné si u staré kapely pamatovat. Píseň In the Mourning zase připomněla, proč se bývalí členové cítili ve stínu zpěvačky. Její specifický hlas totiž kolikrát přehluší hudbu – samozřejmě v dobrém slova smyslu.
Na nové album čekalirockoví fanoušci dlouho. Málokdo z nich ale ví, že mohli čekat ještě déle. Kapela několikrát vydala prohlášení, proč nezveřejňuje datum – sami totiž nevěděli, jestli ho dokončí letos. Nechtěli podcenit jedinou sloku. A příznivci tak mohli jen doufat, že to bude stát za to. První soudy byly vyneseny, když vyšel první singl s názvem Now. Vzbudil mnoho reakcí, což by bylo dobré, kdyby se ovšem netýkaly především videoklipu. Většina posluchačů totiž řešila, proč nemá Hayley obočí. Sama píseň už však naznačovala oproti předešlé tvorbě lehký pokrok, měla dospělejší zvuk a nejednoznačný text.
Druhý singl, Still into You, podával trochu zmatené informace. Byl to sladký love song, přesný opak Now. O to víc se fanoušci nemohli dočkat nového alba a padaly otázky, jak bude znít. Bude se jednat o pubertální zpověď o prvních láskách a o problémech na střední škole, nebo dospělá přiznání? 9. dubna přišla odpověď. Jedná se o zlatý střed.
Eponymní deska Paramore při prvním poslechu nenadchne, neurazí. Album obsahuje devatenáct skladeb, z toho tři intermezza a dva bonusy. Jako první se nabízí hořkosladká, hudbou však rozjuchaná Fast in My Car, která bude znít skvěle na koncertech, s neúnavnou Hayley běhající po pódiu.
Grow Up a Daydreaming jsou skladby, které mají vzbudit pocit hlubokého zamyšlení a melancholie. A koneckonců proč ne, fungovalo to už na Brand New Eyes z roku 2009. Jedno z největších překvapení však netvoří návrat do starých kolejí, v to naopak všichni doufali, ale razantní vsuvka v písni Ain’t It Fun. Dokážete si představit kombinaci kytar a gospelu? Možná se vám to nepodaří ani po poslechu tohoto počinu. Avšak Paramore dokázali tóny uhlídat, aby se z písně nestala kýčovitá směs. Rovněž předvedli, že jejich zpěvačka se nenechá zahanbit ani evangelickým sborem a zvládá i složitější hlasové polohy.
Další překvapení tvoří Part II, slyšíte tu inspiraci chlapci z The Cure v intru? Také potěší návrat ke starším albům. Naléhavost textu a frázování lze nalézt v Let the Flames Begin a pošle posluchače o mnoho let zpátky, do časů, kdy vyšlo album RIOT! Stroj času není potřeba. A když jsme u těch návratů, akustická Holiday ráda připomene, jak jste se cítili po ukončení střední školy, po složení maturity a vykročení do dospělosti. Pokud vás ovšem maturita teprve čeká, tuto píseň přeskočte – vyvolá ve vás záchvaty zoufalství, že ještě neumíte všechno.
Balada Hate to See You Heart Break může být z jisté úhlu pohledu charakterizována jako pokračování trochu optimističtější The Only Exception z předešlého alba. Sympatičtější je však počin (One of Those) Crazy Girls. Kapela si uvědomuje, že její cílovou skupinu tvoří především osoby ženského pohlaví, a ví, že největší úspěch má píseň, se kterou se skoro každý ztotožní. A která žena někdy nezešílela a nepřiznala si to. V této písni šílenství dokonce podali tak, že se za něj není třeba stydět. Tematicky na ní navazuje I'm not Angry Anymore.
Album uzavírá sedmiminutový kousek s názvem Future. Osobní zpověď, text, který se svého posluchače dotkne, a hudba, která snad v nikom zanechá letmou prázdnotu. „So, just think of the future, think of a new life. And don't get lost in the memories, keep your eyes of a new prize.“ Pokud vám bude i toto málo, neopomeňte dva bonusy s názvy Escape Route a Native Tongue.
