Komunál přichází s novou studiovkou po třech letech. Tradičně vymazlená grafika obalu tentokrát odkazuje na italskou mafii - rodinu, která drží spolu za všech okolností. A právě k této věrnosti přirovnávají hudebníci vztah se svými fanoušky, což je téma titulní písně. Moc překvapení se tu věrní příznivci věru nedočkají.

Trochu netradiční je téma úvodního songu Chycenej v sítích. Internet a sociální sítě nezní jako úplně tradiční inspirace pro texty frontmana Luboše Suchánka. Při bližším poslechu ale zjistíme, že i na tuto problematiku nahlíží pohledem člověka, odcizeného okolnímu světu za zdmi blázince. Další vyvrhel zasluhující pochopení. V tomto se Suchánek asi nikdy nezmění. Jasnou trefou do černého je titulní pecka jako stvořená k houfnému poskakování do rytmu.

Je již tradicí, že desky Komunálu přetékají patosem a teatrálností. Pokud jsou vám vzletná slova a občasné fráze z internetových memů proti srsti, Komunálu byste se asi měli vyvarovat, protože právě patos patří mezi jejich poznávací znamení. A na novince se s ním nijak nešetří. V písních jako U Čertovky (jakási pocta Janu Werichovi) nebo Dva přístavy je toho na mě už trochu moc. Naštěstí hudebně je vše na svém místě, písně mají většinou odpich, v těch pomalejších zase vynikne hladivý klavír Jaroslava Bárta Nováka. A nad tím vším se tyčí Zapalte nás - pocta Vláďovi Šafránkovi, znamenající druhou spolupráci Komunálu se zpěvákem Dymytry Janem Protheem Macků. Tenhle jasný hit kapela představila už před několika měsíci.

Celkem patnáctý počin Komunálu (dříve Komunálního odpadu) znamená pokračování v nastolené cestě. Tahle kapela se už dávno našla a nová kolekce přináší sebevědomý, dospělý materiál. A k tomu navíc minimáně dva neoddiskutovatelné hity, jež se v setlistech zabydlí na hodně dlouhou dobu. Své fanoušky tak nemůže zklamat.