Kreyson Memorial měla být původně jednorázová záležitost, v jejímž rámci by se sešla sestava z dob Anděla na útěku, aby na vzpomínkovém turné toto zásadní album české metalové historie připomněla. Po různých peripetiích, o nich jsme si nedávno popovídali s kytaristou Danielem Krobem, se nakonec Kreyson Memorial přetransformoval ve standardní kapelu. V té je právě Krob jediným, kdo se podílel na nahrávání Anděla na útěku. V sestavě ještě nedávno figuroval také bubeník Bob Killer Vondrovic. Druhou kytaru zastává Radek Reddy Kroc. Ten v Kreysonu působil od jeho vzkříšení v roce 2006 až do roku 2015, kdy ho Láďa Křížek po návratu do řad Citronu rozpustil. Jeho účastí se tedy uzavírá pomyslný kruh spojující Kreyson dob dávno minulých s Kreysonem dob nedávno minulých. Kroc se navíc s Krobem zná z dávného působení v kapele Ferat.

Ostře sledovanou pozici za mikrofonem obsadil Petr Doldy Dolének. I v tomto případě se pro Kroba jedná o starého známého, vždyť Doldy krom jiného figuruje v sestavě jeho sólové kapely. Náhrada za Křížka je to důstojná. Dolének nemá problém se vydat do výšek, v nichž se původní frontman Kreysonu dnes již necítí úplně komfortně. 

Už jenom letmý pohled na obal nás nenechává na pochybách, k čemu se snaží odkazovat. Ikonické logo na černém podkladu hraničí s vykrádáním sebe sama. Ale budiž. V krabičce se bohužel nenachází žádný booklet, posluchač si musí vystačit s klasickým seznamem lidí, kterým patří poděkování. Na místě jsou tedy obavy, zda se Kreyson Memorial nevydali cestou nostalgického mlácení prázdné slámy. Ty se naštěstí ukázaly jako liché.

Krobova parta se totiž zhlédla v melodickém power metalu. Tomuto ranku u nás vládnou party jako Eagleheart nebo Rimortis a hned na začátek je nutno říct, že Strážci plamenů žádný svěží vítr do žánru nepřinášejí. Hudebně se drží všech zavedených pravidel, což může někdo brát jako plus a někdo jiný ne. Kapela ale rozhodně má vlastní ksicht, na čemž má lví podíl hlavně charakteristický Doldénkům zpěv. Písničky nejsou zaměnitelné a některé refrény určitě dokáží vyvolat kladnou odezvu koncertního publika. Na první poslech v paměti pochopitelně nejvíc utkví cover písně Black Sabbath She's Gone. Tak ji pod názvem Lásko voníš deštěm v roce 1980 otextoval Jaromír Nohavica a nezapomenutelně nazpívala Marie Rottrová.

Těžko očekávat, že by duo Krob/Kroc dokázalo napodobit neopakovatelnou chemii dvojice Křížek/Bartoň, která stála za úspěchem Anděla na útěku. Pár odkazů najdeme v textech, ale jsou to spíš taková pomrknutí na znalce (...nejde vrátit čas..., ...často vcházíš do mých snů... ). Jinak je album Strážci plamenů svébytným dílem. Tím se na scéně etabluje nová parta, která by do budoucna rozhodně mohla být významným hráčem. A to na debut není málo.