23.05.2016 18:37

AC/DC s Axlem Rosem Prahu nezklamali

Praha má za sebou jeden ze tří vrcholů letošní koncertní sezóny. Před Black Sabbath a Iron Maiden to na ploše letiště v Letňanech rozbalili AC/DC. A i když je až neuvěřitelná nepřízeň osudu přinutila vystoupit v hodně improvizované sestavě, výsledné dojmy z jejich představení jsou veskrze kladné.
Je až skoro s podivem, že to australští elektrikáři předčasně nezabalili a turné k nejnovějšímu albu Rock or Bust se nakonec uskutečnilo. No považte sami, nejdříve (ještě před nahráváním desky) ukončily zdravotní problémy definitivně kariéru Malcolma Younga, jednoho z mozků kapely a autora většiny jejích hitů. Potom se musel odporoučet bubeník Phil Rudd, jež se pro změnu zase dostal na stará kolena do potíží se zákonem.
 
A nakonec v průběhu rozjetého turné přišla jako blesk z čistého nebe zpráva, že zpěvák Brian Johnson musí okamžitě přestat s živým vystupováním, jinak mu hrozí ztráta sluchu. Poslední dva mohykáni - Angus Young a Cliff Williams - byli postaveni před nelehké rozhodování jak dál. Nakonec se rozhodli na flek frontmana najmout Axla Rose z Guns n'Roses. Tento krok vyvolal mnoho kontroverze a v diskuzních fórech a na sociálních sítích až hysterickou nevoli.
 
Jak to dopadlo s demostrativním vracením lístků, to vám nepovím. Kdo ale do Letňan nakonec dorazil (a bylo nás cca 60 000), těžko toho litoval. Přitom to zpočátku vypadalo všelijak. Systém platby za všechno pouze přidělenými kartami kolaboval a těžce se neosvědčil. Slunce si navíc tento den vybralo pro testování tropických teplot, takže přežít odpoledně za zvuku předkapel Doctor Victor a Tyler Bryant & The Shakedown byla pěkná fuška a věřím tomu, že i nějaký ten kolaps z dehydratace nastal.
 
Vše bylo ale rázem zapomenuto, když ve tři čtvrtě na osm začalo animované intro, v němž se záchranný modul s logem AC/DC vydává na svou poslední cestu z Měsíce zpátky na Zemi cestou potkávajíce relikty z minulých dob jako pekelné zvony nebo koketnou Rosie. Nakonec dopadne do Letňan a z jeho útrob se vynoří hlavní hvězdy dnešního večera.
 
Angus i v jednašedesáti pobíhá po obřím jevišti jako zasažený proudem a nikoho nenechává na pochybách, kdo to tu má na povel. Kompenzuje tím i omezené pohybové možnosti Axla Rose. Ten sice po zlomenině nohy už není odsouzen k tomu, aby celý koncert proseděl, ale s obří ortézou jeho pohyby stále více než cokoliv jiného připomínají Robocopa.
 
 
Co je ale bezpochyby důležitější, je hlasová stránka věci. A tady je Axl v až nebývalé formě.  Pokud jste alergičtí na jeho proslulé mečení, tady se ho rozhodně nedočkáte. Axl svůj hlasový projev totálně přizpůsobil potřebám AC/DC. Hodně mě překvapilo, jak blízko se místy (třeba v High Voltage) dokázal přiblížit Bonu Scottovi, až jsem měl chvílemi pocit, že slyším hlas ze záhrobí. Slunce se již odkulilo na západ, což bylo hned za pódiem, a vynahradilo nám odpolední výheň opravdu úchvatným panoramatem.
 
Ano, AC/DC vydali novou desku, ale je jasné, že páteř jejich setlistu budou tvořit hlavně léty prověřené klasiky. Vždyť jich za ta léta nashromáždili už tolik, že by mohli hrát další dvě hodiny a klenotnici by nevyčerpali. Navíc občas sáhnou i k nějakému tomu překvapení. Velkou radost mi třeba udělalo zařazení Rock´n´Roll Damnation. Také scéna, jak už je u AC/DC standardem, byla monumentální. Díky obřím obrazovkám bylo odevšad vidět jak na vystupující, tak na parádní animace, provázející některé ze songů. A došlo samozřejmě na nezbytné rekvizity v podobě zvonu v úvodu Hells Bells či obří nafukovací kurtizány Rosie - laškovně se hladící po stehnech. Jenom v pauzách mezi jednotlivými výstupy se často rozhostilo ticho. A tady Brian Johnson opravdu chyběl, Axl Roxe jako by nevěděl, jak s publikem AC/DC komunikovat.
 
Více než dvouhodinové představení uteklo jako voda. Po tradičním nekonečném sólu na závěr Let There Be Rock se Angus i se zbytkem osazenstva odebral resuscitovat do zákulisí. Ale bylo jasné, že tohle není konec. Přídavek nemohlo zahájit nic jiného, než nejprofláklejší kytarový riff všech dob a letňanské letiště se ocitlo na dálnici do pekla. Následovala Touch Too Much, což byla tak trochu slavnostní chvíle, jelikož ji AC/DC hráli naživo poprvé po pětatřiceti (!) letech. Pak už zbývá jenom za zvuků dělových salv zasalutovat těm, co přišli rockovat, pokochat se ohňostrojem a vydat se na cestu domů.
 
Pražská fazóna všech zúčastněných zatla všem kritiků tipec. AC/DC možná zestárli, ale na síle rozhodně neztratili vůbec nic. Pokud by tohle měl být jejich poslední koncert před českým publikem, jednalo se o odchod ve velkém stylu. A pokud ne... Vlastně, proč ne.
 
Setlist: Rock or Bust, Shoot to Thrill, Hell Ain't A Bad Place To Be, Back In Black, Got Some Rock & Roll Thunder,  Dirty Deeds Done Dirt Cheap, Rock´n´Roll Damnation, Thunderstruck, High Voltage, Rock´n´Roll Train, Hells Bells, Given the Dog A Bone, Dog Eat Dog, If You Want Blood (You´ve Got It), Sin City, You Shook Me All Night Long, Shot Down In Flames, Have A Drink on Me, T.N.T., Whole Lotta Rosie, Let There Be Rock, Highway To Hell, Touch Too Much, For Those About To Rock (We Salute You)

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.

Používáme cookies

Soubory cookie používáme k analýze údajů o našich návštěvnících, ke zlepšení našich webových stránek, zobrazení personalizovaného obsahu a k tomu, abychom od vás měli zpětnou vazbu.