Jediným pamětníkem počátků Diamond Head je dnes kapelník Brian Tatler. Když tuhle metalovou ikonu v roce 1976 zakládal, byl ještě teenager. Diamond Head sice nikdy opravdového komerčního úspěchu nedosáhli, jejich hudba ale výrazně ovlivnila množství známých kapel. Mezi nimi vyčnívá hlavně Metallica, která na své vzory z mládí nezapomněla a hraním coverů jejich písní udržuje jméno Diamond Head v povědomí.
Tatlerova parta ale nežije minulostí. V sestavě najdeme novou generaci hudebníků, hrdě nesoucí prapor seskupení do nových časů. Před půl rokem vydali své osmé album The Coffin Train a přivezli ho s sebou i na své první vystoupení v České republice. Set, který obsahoval celkem osm kousků, se rozjížděl dost pozvolna. Kapela, vedená výborným zpěvákem Rasmusem Bomem Andersenem, dávala do vystoupení spoustu energie, ale publikum zpočátku reagovalo spíše vlažně.
Situace se zlepšila, až když došlo na kousky z debutového alba Lightning to the Nations. Diamond Head z něj zahráli celkem čtyři kousky a u každého sklidili uznalé ovace. Platí to hlavně pro závěrečnou Am I Evil?, jež obecenstvo konečně dostala do pořádného varu. Jistě, tuhle skladbu proslavila Metallica, hrající ji na svých vystoupeních dodnes, ale bylo dobré si ji poslechnout v původní verzi. Takhle nějak to muselo vypadat v londýnských klubech někdy v časech, kdy britská scéna začala být unavená z punku a Iron Maiden netušili, že existuje nějaký Bruce Dickinson.
Black Star Riders jsou na tom vlastně podobně jako Diamond Head. Bývalí spoluhráči z Thin Lizzy se domluvili na skládání nových písní a z úcty k zesnulému Philu Lynottovi se rozhodli pokračovat pod novým názvem. Debut All Hell Breaks Loose vydali v roce 2013, zatím čtvrtou desku Another State of Grace vyslali do světa počátkem září letošního roku. V sestavě mezitím nezůstal kámen na kameni, a tak jediným pamětníkem Thin Lizzy zůstal kytarista Scott Gorham. Po jeho boku celou dobu vydržel jen kytarista a zpěvák Ricky Warwick, který ihned po skončení intra ovládnul scénu a udal ráz celému vystoupení. Jako otvírák zvolili Black Star Riders titulní skladbu z posledního alba, což byla vskutku excelentní volba. Skladba zní jako kdyby se Gary Moore rozhodl zahrát něco od Dropkick Murphys. Ano, tahle parta má Irsko vryté do DNA. Vždyť i Warwick v tílku se svými kotletami vypadá jako přerostlý leprikón.
Dalo by se říct, že hudba Black Star Riders by mohla být soundtrackem k hospodské rvačce, je energická, neurvalá a špinavá. Jistě, jenže tady toho je mnohem víc. Základem je poctivý hard rock ze staré školy, tvořící právě s irskými vlivy neodolatelnou kombinaci. Kapela sází jeden flák za druhým, písně jsou čitelné a snadno rozeznatelné také díky skvělému zvuku. Málokdy se mi na koncertě stane, že slyším akustickou kytaru pod dvěma elektrickými. Warwick střídá nástroj skoro po každé písni. A energie se rychle přelije i do hlediště.
Na programu je necelá dvacítka písní, víceméně rovnoměrně rozložená mezi celou čtveřici doposud vydaných alb. Gorhamovi hoši nemusí sáhnout ani k jedné písni Thin Lizzy, což je možná na jednu stranu škoda, na druhou stranu obdivuhodné. Black Star Riders si stojí za svým materiálem a zcela oprávněně. Jejich koncert byl pro mě strhujícím zážitkem a do budoucna si je jistě nenechám ujít znovu.
Setlist Black Star Riders: Another State of Grace, The Killer Instinct, All Hell Breaks Loose, Testify or Say Goodbye, Tonight the Moonlight Let Me Down, Ticket to Rise, Hey Judas, In the Shadow of the War Machine, Soldierstown, Why Do You Love Your Guns?, Blindsided, Bloodshot, Ain't the End of the World, When the Night Comes In, Underneath the Afterglow, Dancing With the Wrong Girl, Finest Hour, Kingdom of the Lost, Bound for Glory
Setlist Diamond Head: Bones, Death by Design, Heat, Shoot Out the Lights, It's Electric, The Messenger, Helpless, Am I Evil?
