Klub Fléda 25.ledna hostil projekt zaměřený proti diskriminaci seniorů. Tato akce v rámci Elpida Tour 2012 představila svůj program na předposlední zastávce v Brně. Diváci mohli vidět, a především slyšet, pěvecký sbor seniorů Elpida. Ten svými vokály doprovodil nejprve duo Jaromíra 99 s Dušanem Neuwerthem a později kapelu Please The Trees.
Jaromír 99, neboli Jaromír Švejdík, ilustroval předlohu animovaného filmu Alois Nebel a podílel se také na jeho přípravě. Společně s Dušanem Neuwerthem jsou členy skupiny Umakart, která nahrála soundtrack k tomuto snímku. Proto v doprovodu sboru Elpida nemohla chybět píseň Půlnoční, která je pilotním singlem.
Již dříve měli fanoušci možnost slyšet tuto skladbu při vystoupení Jaromíra s Dušanem a fungovala perfektně. Verze s Václavem Neckářem má také své kouzlo a musím říci, že naživo v podání Švejdíka a podpořena sborem byla nádherná. Ve stínohrách, je další skladba, která byla napsána pro film Alois Nebel. V originále zpívána Marií Rottrovou a na koncertě Jaromírem, kterého opět krásně podpořilo pěvecké těleso.
Poetické až zasněné texty z baru či nádražní hospody, jemný zpěv a příjemná kytara. Díky tomu mohli oba pánové perfektně pracovat s dynamikou písní a když bylo potřeba, pořádně se do toho opřeli. Tak by se ve zkratce dal shrnout projev, kterým duo Kuku a Koko (tak si někdy sami říkají) přispělo k příjemné atmosféře. Dále zazněly například písně Katrin nebo Brněnský drak, který byl věnován domácímu publiku.
Projekci, která byla tématicky zaměřena proti diskriminaci seniorů, zajišťoval VJ Clad, a dokreslovala myšlenku celého projektu.
Frontman Please The Trees měl úžasný nástup, protože jakoby o nic nešlo, došel na scénu s kytarou a smyčcem. Pomocí chrastidla, zpětné vazby, křiku do snímačů kytary a zmíněného smyčce, začal předávat svou energii kytaře, která vše přenesla na diváky. Postupně se k němu přidali ostatní členové kapely a po tomto temném instrumentálním intru společně pokračovali ve stejném duchu celý koncert. Jejich podmanivé kytary a celkový projev, kterému dominoval zpěvák Václav Havelka, vtáhnul obecenstvo do magického světa stromů.
Jejich hudba a provedení byly okouzlující a když skupinu doplnil ještě sbor Elpida, šlo o rozmanitou hudební lahůdku. Například country folková skladba Easy Ride s backvokály odpovídala přesně svému názvu a stala se tak bezstarostnou jízdou. Naopak při dalších skladbác
h, jako například Red Sky a It's Not Me a Veil Of Echo se publikum ponořilo do kytarových ploch a naléhavého zpěvu, zakončeného poctivým nářezem a vazbením.
V jednom okamžiku zpěvák sestoupil z pódia přímo mezi diváky a kráčel rozestupujícím se davem do jeho pomyslného středu. Tam prováděl rituální šamanský tanec, při kterém zpíval a mohl tak předat další energii přítomným lidem. Měl s sebou totiž mikrofon.
Ten za sebou táhl zvukový kabel, jako pouto, které jej spojovalo s dalšími členy kapely. Konkrétně to byl Zdeněk Kadlec na druhou kytaru, Míra Syrný na basovou kytaru a Jan Svačina, který vše držel rytmicky pohromadě svou bicí sestavou.
Na přídavek, který čítal tři skladby, se ještě na scénu vrátila Elpida a doprovodila kapelu při písni Ear Heart. Při loučení sbor sklidil velký potlesk, což si všichni zasloužili, protože o nich ten večer měl být a díky nim byl také hudebně barevnější.
Příjemný večer s pěveckým sborem Elpida v Brně
Klub Fléda 25.ledna hostil projekt zaměřený proti diskriminaci seniorů. Tato akce v rámci Elpida Tour 2012 představila svůj program na předposlední zastávce v Brně. Diváci mohli vidět a především slyšet pěvecký sbor seniorů Elpida. Ten svými vokály doprovodil nejprve duo Jaromíra 99 s Dušanem Neuwerthem a později také kapelu Please The Trees.
Jaromír 99 neboli Jaromír Švejdík ilustroval předlohu animovaného filmu Alois Nebel a podílel se také na jeho přípravě. Společně s Dušanem Neuwerthem jsou členy skupiny Umakart, která nahrála soundtrack k tomuto snímku. Proto v doprovodu sboru Elpida nemohla chybět píseň Půlnoční, která je pilotním singlem. Již dříve jsem měl možnost slyšet tuto skladbu při vystoupení Jaromíra s Dušanem a fungovala perfektně. Verze s Václavem Neckářem má také své kouzlo a musím říci, že na živo v podání Švejdíka a podpořena sborem byla nádherná. Ve stínohrách, je další skladba, která byla napsána pro film Alois Nebel. V originále zpívána Marií Rottrovou a na koncertě Jaromírem, kterého opět krásně podpořilo pěvecké těleso.
Poetické až zasněné texty z baru či nádražní hospody, jemný zpěv a příjemná kytara. Díky tomu mohli oba pánové perfektně pracovat s dynamikou písní a když bylo potřeba, pořádně se do toho opřeli. Tak by se ve zkratce dal shrnout projev, kterým duo Kuku a Koko (tak si někdy sami říkají) přispěli k příjemné atmosféře. Dále zazněly například písně Katrin, nebo Brněnský drak, který byl věnován „domácímu publiku“.
Mezi hudebními vystoupeními VJ Clad zajišťoval projekci, která byla tématicky zaměřena proti diskriminaci seniorů a dokreslovala myšlenku celého projektu.
Frontman Please The Trees měl úžasný nástup, protože jakoby o nic nešlo, došel na scénu s kytarou a smyčcem. Pomocí chrastidla, zpětné vazby, křiku do snímačů kytary a zmíněného smyčce začal předávat svou energii kytaře, která vše přenesla na diváky. Postupně se k němu přidali ostatní členové kapely a po tomto „temném“ instrumentálním intru společně pokračovali ve stejném duchu celý koncert. Jejich podmanivé kytary a celkový projev, kterému dominoval zpěvák Václav Havelka, vtáhnul obecenstvo do „magického světa stromů“.
Jejich hudba a provedení byly okouzlující a když skupinu doplnil ještě sbor Elpida, šlo o hudební lahůdku. Například country folková skladba Easy Ride s backvokály odpovídala přesně svému názvu a stala se tak „bezstarostnou jízdou“. Naopak při dalších skladbách, jako například Red Sky a It's Not Me se publikum ponořilo do kytarových ploch a naléhavého zpěvu, zakončeného nářezem a vazbením.
V jednom okamžiku zpěvák sestoupil z pódia přímo mezi diváky a kráčel rozestupujícím se davem do jeho pomyslného středu. Tam prováděl „rituální šamanský tanec“, při kterém zpíval a mohl tak předat další energii přítomným divákům. Měl s sebou totiž mikrofon, za kterým se táhl zvukový kabel, jako pouto, které jej spojovalo s dalšími členy kapely. Konkrétně to byl Zdeněk Kadlec na druhou kytaru, Míra Syrný na basovou kytaru a Jan Svačina vše držel rytmicky pohromadě svou bicí sestavou.
Na přídavek, který čítal tři skladby se ještě na scénu vrátila Elpida a doprovodila kapelu při písni Ear Heart. Při loučení sbor sklidil velký potlesk, což si všichni zasloužili, protože o nich ten večer měl být a díky nim byl také hudebně barevnější.
