Jednou z výhod Folkových prázdnin v Náměšti je i to, že se můžete zúčastnit workshopů, které vedou samotní účinkující. Jednou z takových příležitostí byla i úterní dílna písní runo s Mari Kalkun, která zájemce (a že jich bylo kolem dvaceti) naučila asi šest písní v estonštině. Odpoledne pak měl přednášku o tom, jak napsat dobrou písničku, Mark Geary.

Čtěte také: Folkové prázdniny v pondělí zaostřily na písničkáře bez bariér

Večer se jako první představil Dan Bárta s triem kontrabasisty Roberta Balzara. Během koncertu zazněly skladby z jejich posledního společného alba - The Theyories, na kterém coververze oblíbených pophitů v akustickém jazzovém hábitu dostávají úplně nový rozměr. Zpěvákovo vystoupení v Náměšti bylo za poslední dobu jedno z jeho nejlepších. Bárta je tak trochu český Bobby McFerrin a v českém hudebním rybníčku prostě nemá konkurenci.

Asi nejbizarnější vystoupení předvedl čtyřčlenný ženský sbor Marewrew a hudebník Oki z Japonska. Ainu je nevelký národ žijící na severu japonského ostrova Hokkaidó a částečně i na Sachalinu a Kamčatce. Marewrew byly oděné v tradičních tmavých kimonech a jedna ze zpěvaček měla tetování na rukou i obličeji (zvláštností je, že tetování je u Ainu doménou žen). I když angličtinu příliš neovládaly, mezi písničkami vesele štěbetaly v japonštině a neustále se hihňaly. Veselí přenesly i na publikum. Můžeme jen hádat, o čem byly jejich písně.

Oki zpíval a doprovázel se na tradiční strunný nástroj tonkori a celý ansámbl doplňoval ještě vynikající brazilský perkusista Marcos Suzano. Na závěr úterního večera byla přichystána skutečná lahůdka - současná jednička anglické folkové scény - kapela The Unthanks. Sestry Rachel a Betty Unthank vypráví svými andělskými hlasy temné balady z anglického kraje Northumberland, a to vše místy až minimalisticky doprovází housle, kytara a piano. V jednoduchosti je síla a The Unthanks byli dalším z letošních zázraků na Folkových prázdninách.