Letošní dvacáté výročí festivalu Benátská noc bylo pojato opravdu ve velkém. Na tuto hudební událost se počítalo s příjezdem až třiceti tisíc návštěvníků, což představovalo pro pořadatele obtížný úkol.

V prvé řadě je tedy nutno ocenit píli a snahu, s jakou se organizátoři poprali se všemi možnými úskalími. Z Liberce do areálu byla zajištěna pravidelná autobusová linka, která zajišťovala hladký chod celé akce, což muselo městu silně ulehčit. V samotném areálu bylo nabízeno návštěvníkům nepřeberné množství atrakcí a občerstvení, čímž nevznikaly nějaké přehnaně otravné fronty.

Přečtěte si také reportáž Adriany Semlové

Další pochvalu si pořadatelé zaslouží i po stránce harmonogramu. Všechny kapely takřka začínaly v plánovaný čas a nevznikalo tak výraznější zpoždění, což muselo být příjemné pro všechny diváky i účinkující.

Ale nyní zpět hudbě. Vpodvečer se již areál vydatně zaplnil a koncerty na všech pódiích již burácely naplno. Na menší scéně po páté hodině odpolední začal koncert skupiny Vltava, která již od loňského roku opět naplno funguje a navíc koncertuje se svojí novou deskou Komedianti se vracejí domů.

Zpěvák Robert Nebřenský rozjařil diváky novým albem i starými písněmi

Je pravda, že současná sestava Vltavy vsadila na kytarovější notu a vystupuje bez dechové sekce, což trochu mění výsledný zvuk a dojem z koncertu. Robert Nebřenský dokázal, že má pořád v sobě onen krásný chlapecky zasněný pohled na svět, kterým odjakživa svými texty dojímal a bavil své fanoušky.

Kromě klasických vltavovských hitovek zazněly ale i nové skladby, které naštěstí nezaostávají za staršími kousky. Publikum se zpěvem při koncertě chytalo i při nových skladbách jako například Prodává se kytara, Nesni a spi nebo titulní skladbě Komedianti. Atmosféra byla při vystoupení populárního Roberta Nebřenského uvolněná a příjemná, jeho skupina, ve které hrají například na bicí Martin Vajgl nebo Peter Binder na kytaru, si koncert užívala a předváděla úžasné výkony.

Jediným citelným problémem byla zvuková kvalita, neboť akustika stanu, ve kterém se celý koncert odehrával, nebyla zrovna nejlepší, což tedy ale neubíralo na příjemném zážitku. Na této scéně poté následoval poměrně děsivý revivalový koncert skupiny Legendy se vrací, který svými fláky připomněl, že je na čase se přesunout k jinému pódiu, kde začínal koncert jedné z hlavních zahraničních hvězd – Emira Kusturicy a jeho No Smoking Orchestra.

No Smoking Orchestra bavil posluchače svojí divokou hudbou i humorným projevem

Je známo, že Emir Kusturica je úžasný režisér, jeho hudební kariéra je již poměrně méně známou skutečností. A již zkraje se dá říci, že nakolik bývají jeho filmy politicky nekorektní, stejně ostře vyznívají i koncerty No Smoking Orchestra, se kterým vystupuje.

Na Benátskou noc dorazil Emir Kusturica s kapelou v poměrně úzké, a navíc pozměněné sestavě. A jak se při jiných koncertech drží poměrně v pozadí a v doprovodné roli, ve Vesci byl takřka hlavním frontmanem. A je nutno dodat, že pan režisér si tedy koncert opravdu užíval. Ačkoliv Emir Kusturica nepatří mezi kytarovou technikou nadané umělce, své schopnosti kompenzuje komediálními prvky, kterými publikum neustále překvapoval stejně jako ve svých filmech. V těchto kouscích ho podporoval i jeho houslista, který se kromě úžasné hry na svůj nástroj staral o zábavu pro diváky. Když zrovna nezpíval nebo nehrál, tancoval s lepými slečnami, které si kapela zvala na pódium.

Repertoár kapely se skládal v podstatě z písní, které jsou lidem známy z Kusturicových filmů jako například Černá kočka, bílý kocour. Došlo tak i na vtipné a rázné písně jako například Pitbull Terrier, Upside Down nebo Was Romeo Really a Jerk z desky Unza, Unza Time, která patří mezi nejlepší alba skupiny No Smoking Orchestra. O zpěv se spolu dělili Emir Kusturica, houslista Dejan Sparavalo a harmonikář Zoran Milošević, neboť do Vesce nedorazil dlouholetý zpěvák skupiny Nele Karajlić.

Emir Kusturica potěšil diváky i svojí nádhernou češtinou

Kapele tento fakt ale vůbec neubíral na kráse, neboť drsné kytarové riffy ve spojení s balkánskou dechovkou a punkem dostatečně lidi bavilo, že vyjadřovali balkánské skupině potleskem neustálý obdiv. Emir Kusturica i potěšil, když na publikum promluvil nádhernou češtinou, čímž připomněl, že v bývalém Českoslovenku vystudoval FAMU a naše rodná řeč i kraj jsou mu pořád velmi blízké.

Ačkoliv je nutno podotknout, že česky promluvil zrovna ve chvíli, kdy ho zajímalo, jak se česky řekne význam slova jerk ( hňup - pozn. redakce). Zkrátka Emir Kusturica je velice svérázná osobnost, které však nechybí skromnost a lidskost. Svoje názory na mediální a kulturní svět vyjádřil například při písni Evropa, ve které nechal publikum skandovat do refrénu písně na svoji otázku „Do You Agree?" odpověď „Fuck You MTV".

Koncert skupiny No Smoking Orchestra tak patřil k jedněm z nejzajímavějších zážitků, které z paměti účastníků ještě dlouho nevymizí, protože zapomenout například na moment, kdy dvě dívky držely 3 metry dlouhý smyčec, na který skoro metalově sólovali na střídačku Emir Kusturica a Dejan Sparavalo, je takřka nemožné.

Na Benátské noci vystoupil také populární písničkář Jarek Nohavica

Po této divoké show nastoupil v již večerních hodinách člověk, který pro mnohé návštěvníky jistě znamenal největší hvězdu festivalu – písničkář Jaromír Nohavica. Ten na Benátskou noc přijel představit písně ze své nové desky s názvem Tak mě tu máš. Na vystoupení populárního písničkáře dorazily tisíce lidí a atmosféra tedy byla neskutečně prodchnuta emocemi, což bylo vidět i na Jarkovi Nohavicovi, který byl evidentně dojat takovým množstvím diváků.

Kromě sólových písní se nechal čas od času doprovázet i polským akordeonistou a klavíristou Robertem Kusmierskim, se kterým spolupracoval na nové desce.

Ještě zkraje koncertu vyjádřil obdiv a poctu Emiru Kusturicovi, jehož jméno spolu se svým vtipně zarýmoval, aby mu následně věnoval svoji skladbu Sarajevo, ze kterého srbský režisér pochází. Poté se již vše neslo v duchu hutné nohavicovské atmosféry. Svým stále silným hlasem a sympatickým vystupováním sklízel jeden potlesk za druhým a popsat slovy dojmy z těchto nádherných chvil, je zřejmě nemožné.

Jaromír Nohavica si pro svůj koncert poskládal setlist nejen z nových skladeb, ze kterých zahrál písně Já chci poezii nebo například cíleně vybranou U nás na severu. Na své si samozřejmě přišli i milovníci klasických písní jako Ostrava nebo Kometa, kterou se Jaromír Nohavica s publikem na Benátské noci rozloučil.

Sympatický bard tak opět dokázal, že se právem řadí k nejlepším písničkářům u nás a vzhledem k tomu, že jeho nové písně jsou stále plné vtipu a poezie, se můžeme těšit i na další jeho hudební počiny.