07.11.2015 17:54

Gamma Ray slavili čtvrtstoletí ve velkém stylu

Pětadvacet let trmácení metalovým světem, to už je úctyhodný výkon. Gamma Ray si našli svou vlastní cestu a po té dokázali jít, kolikrát všem protivenstvím navzdory. Je tedy jasné, že se mají za čím ohlížet a čím se chlubit. Na pražské zastávce jejich narozeninového turné nechyběla patřičná dávka osvědčených hitů, dlouho neslyšených kousků a taky jeden hodně exkluzivní host. 
 
Vezměme to ale pěkně od začátku. To na pódium pražského klubu nastupují rakušané Dragony. Po disco intru se do hlediště začne valit symfonický metal ve své nejčiřejší podobě, plné draků, rozmáchlých sól a vysokého zpěvu. Na předvedení svého umu má tahle šestice vedená zdatným pěvcem Siegfriedem Samerem půlhodinku a nehodlá váhat ani vteřinu. Po počátečních mírných problémech se zvukem představení rychle nabere správné obrátky. Dragony neopomenou  publikum informovat, že právě vydali desku Shadowplay. Slušně zaplněná hala se rychle dostává do varu a zpočátku vlažný potlesk se s koncem setu mění ve frenetické ovace. Jako otevírák hodně slušné.
 
Serious Black je projekt vskutku nadnárodní. Navíc s výrazným českým zastoupením v podobě klávesáka Jana Vacíka. Tento večer se již v ČR představují potřetí a fanoušci jsou připraveni. Na pódiu sice marně hledám bývalého dýňového kytaristu Rolanda Grapowa, jednoho ze zakladatelů téhle party, ale na skvělém zážitku to nic neubírá. Serious Black mají slušně našlápnuto a i v našich končinách se začínají stávat pojmem, takže publikum již má naučené jednotlivé songy a zpívá s kapelou. Atmosféra je skvělá a vystupující si ji patřičně užívají, hlavně Jana Vacíka vystoupení před domácím publikem zjevně hodně baví. Přidělená tři čtvrtě hodinka tak uteče jako voda. Tahle kapelka je zralá na samostatné vystoupení před českým publikem a doufám, že se ho v dohledné době dočkáme.
 
 
Hansenovi hoši nastoupí za doprovodu intra Welcome na plac překvapivě nějakých deset minut před avizovaným začátkem. A hned je jasné, kdo je tu dneska za oslavence. Asi těžko najdeme lepší kousek na naladění správné party atmosféry než Heaven Can Wait. Zpěvný refrén rychle dostane odpočaté obecenstvo zpátky do hry. Před písní Fight Kai Hansen představuje nového člena Gamma Ray, zpěváka Franka Becka. Jeho nástup kapela oznámila těsně před začátkem výročního turné. Zdůvodnila ho potřebou šetřit Kaiovy hlasivky a také jeho potřebou větší svobody pohybu po jevišti.
 
Tu si také  hlavní postava Gamma Ray patřičně užívá. Těžko říct, jaký je to pocit takhle nasednout do rozjetého vlaku a dovoluji si tipnout, že pro Franka nebude jednoduché si přízeň fanoušků získat, ale jde do toho po hlavě, takříkajíc bez bázně a hany. A rychle je ho plné jeviště. Hlasově je s Kaiem Hansenem na stejném kurtu, koneckonců kapele už v minulosti na tomhle postu několikrát vypomohl. Uvidíme tedy, co mu budoucnost v téhle partě přinese, první dojmy jsou pro mě ale hodně příznivé. Ale pro dnešek Frank Beck není jedinou výpomocí za mikrofonem. Přes raggae blbnutí v kultovní I Want Out a pořádně od podlahy zahrané Valley of the Kings se dostáváme až k The Silence z debutového alba Heading For Tomorrow.
 
Asi víte, že první tři desky Gamma Ray nazpíval Ralf Sheepers, v současnosti pěvec Primal Fear, než se před nahráváním přelomového alba Land of the Free odebral marně pokoušet o post frontmana Judas Priest. Když jsem se dočetl, že při vystoupení v Mnichově, jež se konalo předchozího dne, se Ralph ke kapele na pódiu neplánovaně připojil, dost jsem Germánům tenhle zážitek záviděl. Když tedy Kai Hansen před začátkem One With the World ohlásil, že se rozhodli s sebou Ralpha vzít i do Prahy, byl jsem maximálně potěšen. A se mnou i zbytek haly, jež ho uvítá hodně frenetickým jásotem.
 

Fotografie z koncertu: Gamma Ray, 4. 11. 2015, Praha.

 
Právě tahle pasáž je pro mě jasným vrcholem večera, Ralph je ve skvělé formě a výšky si dává bez potíží. Gamma Ray zaloví postupně ve všech obdobích své kariéry od Ride the Sky z Hansenem nazpívaného debutu Helloween Walls of Jericho, po Master of Confusion z loňského alba Empire of the Undead. Dojde na povinné klasiky typu Rebellion in Dreamland i ne moc často slyšené kousky jako třeba Dethrone Tyranny. V přídavkovém čase se na část písně Heading For Tomorrow vrátil i Sheepers a přízeň publika si viditelně užíval. Až když došlo na tradičně uzavírací Send Me a Sign, bylo jasné, že večírek se blíží ke konci. Nebo spíš přesouvá do zákulisí. Gamma Ray jsou pro mě vždy zárukou kombinace dobré nálady, kvalitní muziky a špičkových hudebních výkonů. A ani tento večer v nejmenším nezklamali. A díky svému nečekanému hostu přidali i něco navíc. Díky za to.
 
Setlist Gamma Ray: Welcome, Heaven Can Wait, Last Before the Storm, Fight, I Want Out, Valley of the Kings, The Silence, One With the World, Dethrone Tyranny, Empathy, Master of Confusion, Rebellion in Dreamland, Heavy Metal Universe, Ride the Sky, Somewhere Out In Space, Medley Heading for Tomorrow, Avalon, Send Me a Sign. 
 

Zanechat komentář

Ujistěte se, že jste zadali všechny požadované informace označené hvězdičkou (*). HTML kód není povolen.