Nastal úterní večer laděný do podzimního hávu. Přesnost začátku koncertu ve 20 hodin mohlo mnohé návštěvníkylehce vyvést z míry. Včasné příchody na koncert se totiž stávají stále vzácnějšími. Stačilo se opozdit o několik minut a jako by člověk nastoupil do již rozjetého vlaku. Posluchači, zabráni do ladných melodií, jako by skoro přestali vnímat realitu okolo sebe a hudba je přenesla někam daleko, kde je vše krásné.

V tomto duchu se nesl i pražský koncert v Paláci Akropolis. Velice solidně zaplněný sál, mohlo by se zdát skoro vyprodaný, složen z posluchačů rozmanitých věkových kategorií. Bylo zcela evidentní, že návštěvníci si přišl koncert doopravdy užít. Vřele reagovali hlasitou odezvou na písně, které se nesly sálem. Na hudebnících bylo dokonce vidět, že tak vřelé přivítání nečekali.

V bezpečí pyžama...

Ibrahim Maalouf je sám o sobě velice zajímavou osobností Jazz'Fusion. Narodil se v libanonském Beirutu, odkud jeho rodina za války emigrovala do Paříže. Vyrůstal obklopen inteligencí, hudebníky a intelektuály (například jeho strýc je světoznámý spisovatel Amin Maalouf). Vyrostl z něj klasicky vzdělaný hudebník, se vzácným darem zaujmout obecenstvo a vtáhnout posluchače do děje svým projevem, humorem i energií vloženou do vystoupení. Za svoji hudební kariéru vydal tři řadová alba, jako poslední vysoce ceněné Diagnostic z minulého roku. Jen málu hudebníkům se povedlo oslovit svojí muzikou tak široké spektrum publika za tak krátkou dobu jako Ibrahimovi.

Ibrahim pečlivě vybíral skladby, aby pokryl většinu své tvorby. Nejvíce pozornosti bylo ale věnováno poslednímu albu, již zmíněnému Diagnostic. Před skladbou Will Soon Be a Woman obecenstvu vyprávěl, že tuto písen složil před třemi roky pro svoji dceru. Psal ji v rodinném pohodlí domova, oblečen do pyžama. Pyžamo se pro něj od té doby stalo jakousi ulitou, která odráží všechen stres a tlak, který je na hudebníka ze všech stran vyvíjen. Proto se v něm cítí nejpohodlněji a sám sebou.

Po tomto vysvětlení už nikdo nepochyboval o důvodu oblečení tak vzdělaného umělce jako je Ibrahim. Byl oblečen do tepláků, mikiny a bílých sportovních bot. Mile vysvětlená skutečnost veselou angličtino- francouzštinou. Píseň Will Soon Be a Woman se sálem nesla dlouhé minuty, obecenstvo se pod taktovkou energického umělce naučilo pobroukávat chytlavou melodii a koncert získal další rozměr. Refrén koncert protnul ještě několikrát a vždy byl publikem velmi emotivně přijat.

Podívejte se také na fotogalerii z celého koncertu

Vtipné okamžiky nastaly ve chvíli, kdy Ibrahim avizoval další, velmi oblíbenou, píseň Beirut. Přítomní poschluchači byli s jejími tóny velmi dobře obeznámeni. A to jak z poslechu jeho tvorby, tak rovněž z návštěvy koncertu na ostravských Colours. Vřelé přijetí skladby Ibrahim okomentoval děkovnými slovy, jež směřoval k serveru YouTube.com. Návštěvníci se však nenechali zmást a oponovali, že Beirut znají z Ostravy. Trvalo to veselou chvilku, než Ibrahimovi došlo, že Praha i Ostrava jsou v jednom státě. Trumpetistova myšlenka, že Ostrava je dál na východě, zaručeně pobavila celé publikum.

Beirut je jednou z písní, která posluchače hluboce zasáhne svojí atmosférou. Skladba vznikla za trumpetistových mladých let, kdy se poprvé sám dostal po takzvaném ukončení bojů do rodného Beirutu. Procházel se tehdy po ulicích města, skládal hudbu, ve sluchátkách mu zněly melodie slavných Led Zeppelin, poblíž zazněl výbuch auta naplněného trhavinou, které naprosto zdevastovalo přilehlý dům. Tato situace umělce natolik vystrašila, že melodie, kterou měl v tu chvíli v hlavě, mu hluboce utkvěla v paměti.
Poslech skladby Beirut posluchače dokonale vtáhl do děje tohoto příběhu a již tak kvalitní skladbě dodal něco navíc. Skutečnost, která z této písně dělá něco výjimečného. Inspirace Led Zeppelin je naprosto patrná. Jen sólo basisty Laurenta Davida se vmísilo do písně, jako by tam snad ani nepatřilo.

V závěru snad lze jen konstatovat, že koncert trval necelé dvě hodiny. Posluchači se však hudbou stále necítili nasyceni. Ibrahim tedy vřele přidával další písně, melodie, jež oslovovaly všechny, co přišli. Dokonce učil obecenstvo velmi vtipně novým melodiím. Všichni zkrátka bavili návštěvou výjimečného umělce, jehož spojení arabské stupnice, klasiky, jazzu, elektroniky, hard rocku a hip hopu působí velice přirozeně a nekompromisně, jako kdyby ani nešlo o žánry tak vzdálené. Ibrahim Maalouf ukázal, že si právem zaslouží uznání ve svém podání Jazz'Fusion.