Je kolem osmé hodiny a pražská alternativní mládež po skupinkách i jednotlivě přichází po schodech do prostorů Roxy/NoD. Lidí se sešlo opravdu hodně, což bylo znát hned po příchodu u šatny a hned po šatně u baru. Uložit své svršky se podařilo jen prvním několika málo šťastlivcům, ti zbylí své věci buď rozprostřeli po prostorách anebo se jimi porůznu ověšeli, aby snad mohli večer prožít co nejplnohodnotněji. Ověšení návštěvníci se pak tísnili u baru a snažili se zakoupit něco k pití. Většinou marně.

Rozhodně lepší volbou bylo odejít a následně projít blikající místností až do centra dění, kde v půl deváté odstartovali koncert kočičí kluci. Prostorově se s večerem vypořádali velice originálně. Čtyři stěny, čtyři rohy, čtyři projektory a v každém rohu jeden z hudebníků. Okolo hradce / v betonový zahrádce / jsme my / bez konce a příčiny.

Hodinu a půl mohl tak akorát plný sál poslouchat hudbu stěn, střídavě rytmickou, arytmickou, klidnou, temnou a proměnlivou. Kromě tradičních nástrojů kapely, tedy bubnů, elektrických houslí a synťáků, došlo třeba i na basovou kytaru nebo rolničky. Milé. Další milou věcí je forma nahrávky. Za dvěstěpadesát korun byla totiž k zakoupení ve speciální formě kočičí flešky, což původně znělo jako vtip, ale opak byl pravdou.

K dispozici bylo opravdu několik desítek ručně vyrobených chlupatých flešek, které kromě Táty obsahují i záznam koncertu ze střechy a starší hudební kousky. A prý si tam každý najde i něco navíc, tak hledejte a vkládejte. Ke zklamání roztančeného davu kapela dohrála přesně v deset hodin a o afterparty se postaral projekt jednoho z členů kapely, Mutanti hledaj východisko.