Lenny Kravitz, ikona rockové elegance, vydal loni 24. května – dva dny před svými šedesátými narozeninami – svůj dvanáctý studiový počin nazvaný Blue Electric Light. Možná ne náhodou zvolil toto datum, které nejen symbolizuje jeho nové hudební kapitoly, ale také obsahuje číslo roku, jenž se stal milníkem jeho života. V kombinaci s životním jubileem, vydáním alba i probíhajícím turné se otevírá prostor pro zamyšlení nad jeho osobním i uměleckým vývojem.
Album bylo přijato s nadšením jak jeho věrnými fanoušky, tak hudebními kritiky, kteří jej označují za nejúspěšnější počin od dob jeho nejslavnějších hitů z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Při poslechu desky i v jeho mediální prezentaci je zjevné, že Lenny prošel významnou proměnou. Odrazem jeho energie a pozitivního přístupu jsou nejen skladby nového alba, ale také jeho živá vystoupení, plná intenzivních emocí, přesně vyladěných hudebních výkonů a hlasu, který neztratil nic ze své působivé síly.
Podle jeho vlastních slov se právě nyní nachází v nejlepší fázi svého života – a to nejen hudebně, ale i osobně. Blue Electric Light je toho důkazem: dílo, které oslňuje hlubokou muzikálností, vyzrálostí i autenticitou a představuje Lennyho jako umělce, jenž pokračuje v překonávání hranic a stále inspiruje svým výjimečným talentem. Jeho koncerty jsou oslavou života, energií nabitými vystoupeními a ukázkou hudebního mistrovství, které i po desetiletích dokáže uchvátit posluchače napříč generacemi.
Nebývalo tomu vždy tak, jak tomu je dnes. Během své kariéry se Lenny Kravitz dostal i do období, kdy jeho pěvecké výkony ztratily část své jiskry a některé koncertní šňůry postrádaly energii, která nyní z jeho vystoupení sálá. V širším kontextu jeho fascinujícího příběhu je to však naprosto pochopitelné. Hudbou žil od okamžiku, kdy ji poprvé začal vnímat, a byl obdařen vzácným talentem. Už jako malé dítě přirozeně rozebíral struktury svých oblíbených skladeb od legend, jako jsou Stevie Wonder, Jackson 5 nebo Prince. Hudba byla odjakživa jeho vášní, jeho hnacím motorem, jeho životním smyslem. Toužil tvořit a hrát – ne kvůli slávě, ale kvůli samotné lásce k hudbě. Podle svých memoárů Let Love Rule nikdy neusiloval o popularitu, což mu ale nijak neusnadnilo vypořádání se s tímto nevyhnutelným důsledkem jeho rostoucího úspěchu. Jak to bývá, vše zásadní a měnící život přišlo najednou – sláva a založení rodiny. Bylo to období plné proměn, které ho přetvářelo stejně jako jeho hudební tvorbu. Lenny Kravitz je dnes důkazem toho, že hudba, když pramení ze srdce, je cestou nejen k druhým, ale i k sobě samému.
Široká veřejnost si Lennyho Kravitze oblíbila již po vydání debutového alba Let Love Rule v roce 1989. V té době už spolu se svou nádhernou ženou, světoznámou herečkou Lisou Bonet, vychovával jejich téměř roční dceru Zoe. Hudba však rychle ovládla jeho život tak intenzivně, že na rodinu nezbývalo mnoho času. Po pouhých několika společných letech se pár rozvedl.
Mezitím světlo světa spatřilo další album Mama Said (1991), které se stalo obrovským hitem a odstartovalo Lennyho raketový vzestup ke globální slávě. Po vydání třetího alba Are You Gonna Go My Way (1993) už patřil mezi největší světové hudební i módní ikony. Jeho charisma neodolaly mnohé ženy, mezi nimiž nechyběly krásky ze světa filmu, módy a hudby.
Hektický život muzikanta, nesčetné vztahy a neustálá pozornost okolního světa si na Lennym vyžádaly svou daň. Nikdy však nesklouzl do fáze, kdy by jeho kariéra uvázla na mrtvém bodě nebo zcela pohasla. Vnitřní chaos, se kterým se v určitých obdobích potýkal, se odrazil v některých jeho studiových albech, avšak nejzřetelněji se promítl do intenzity a průběhu jeho živých vystoupení. Tento otisk z něj však činí nejen umělce, ale i člověka, jehož hudba zrcadlí osobní zápasy a přetavuje je do mimořádného uměleckého projevu.
Ta zásadní fáze hledání sebe sama a znovuobjevování vlastního já, naštěstí, vedla k tomu nejlepšímu možnému vyústění. Lenny se navrátil ke svým kořenům. Přestěhoval se na Bahamy, na místo, které je s ním pevně spjaté od jeho zrození. Právě odtud pochází rodina otce jeho maminky, a právě tady rád trávil chvíle svého dětství a mládí. V objetí panenské přírody a mezi spirituálně naladěnými ostrovany se mu podařilo vystoupit z kolotoče hollywoodského životního stylu, opustit omamné mlhy drog, často vyčerpávající přízeň žen či fanoušků a pozornost médií. Vydal se vlastní cestou, aniž by ztratil své postavení na vrcholu hudební a módní scény. Během pandemie koronaviru ho políbila múza – jak sám říká, inspirace přicházela neúnavně a vytrvale. Kromě skladeb, které spatřily světlo světa na jeho novém albu, má tak ještě slušnou zásobu materiálu do budoucna, ukrytou v šuplíku svých tvůrčích nápadů.
V souladu s jeho osobní transformací se nesla i celá koncertní show. Pódium zdobila projekční plátna, která oživovala atmosféru koncertu záběry z dění na jevišti i předtočenými vizuálními smyčkami, a tím zajišťovala, že si koncert užili i diváci v nejvzdálenějších řadách. Jednoduchá, ale poutavá scéna byla tvořena několika menšími pódiovými úrovněmi, propojenými osvětlenými schody. Tyto prvky nebyly určeny pouze pro Lennyho, ale protože členové jeho doprovodné kapely jsou pro něj rodinou, poskytl každému z nich zasloužený prostor. Byla to radost – sledovat dokonale sladěnou doprovodnou kapelu, která harmonizovala s dechovou sekcí a hlasy živých i nahraných doprovodných vokalistů. Nejblíže Lennyho srdci zůstává jeho dlouholetý přítel a spoluhráč Craig Ross, jehož jméno stojí po boku Lennyho Kravitze i v roli spoluproducenta na novém albu. Veškeré ostatní nástroje i vokály si však Lenny nahrával sám. Za zmínku rozhodně stojí i mladá a velmi talentovaná bubenice Jas Kayser, která na koncertech získává obrovskou přízeň publika a stává se neodmyslitelnou součástí této hudební rodiny.
Lenny vystoupil na pódium s naprostou sebejistotou, vědom si toho, že každé jeho gesto, každý jeho lišácký úsměv budou bouřlivě oceněny davem. Patří do vzácné kategorie opravdových superstar – těch, kteří jen svou pouhou přítomností na pódiu největších světových arén uvádějí publikum do extáze, aniž by museli cokoliv dalšího udělat. A v pražské O2 aréně tomu nebylo jinak. Několikrát během večera jen stál nehybně na místě, s typickým úsměvem na tváři, a užíval si burácející ovace zaplněné haly. Lenny zvládal každou svou roli s bravurou, uvolněností a lehkostí, která je pro něj naprosto přirozená. Vzájemná souhra a hluboký respekt mezi ním a členy jeho doprovodné kapely byly nepopiratelně patrné – nejvíce díky jejich bezprostřední komunikaci prostřednictvím hudby. V tom nebylo nic předstíraného nebo vypočítavého, pouze pravé, hluboké pouto, které nelze žádným způsobem zinscenovat či obelhat. Osobní vazby a propojení jsou pro Lennyho klíčové – jak v pracovním, tak v osobním životě. A je zřejmé, že se tímto principem skutečně řídí, což dodává jeho vystoupení autenticitu, která publikum nemůže nechat chladným.
Z rozsáhlého katalogu dvanácti studiových alb nám Lenny Kravitz naservíroval strhující směsici – největší hity, pár novinek a pečlivě vybrané poklady z méně komerčně úspěšných desek. Překvapivě zazněly z nové desky pouze tři skladby: TK421, Honey a Paralyzed. Chyběla hitová Human, kterou Lenny často využívá k šíření poselství lidskosti prostřednictvím rozhovorů a sociálních sítí. Publikum si však mohlo vychutnat i méně očekávané klenoty, například Minister of Rock’n’Roll. Středobod večera tvořil výběr jeho ikonických hitů, mezi něž patřily: Always On The Run, Believe, The Chamber, Low, I’ll Be Waiting, It Ain't Over 'Til It's Over, Fly Away, American Woman a Are You Gonna Go My Way. Velkolepé finále patřilo prodloužené verzi skladby Let Love Rule, pocházející z jeho debutového alba. Touto písní Lenny od samého začátku své kariéry definuje své životní poslání – šířit lásku v její nejčistší podobě. Než sestoupil z pódia, aby se mohl více spojit se svými fanoušky, poděkoval všem za roky věrné podpory, lásky a přízně. Vyjádřil svou vděčnost a pocit požehnání za to, že může dělat to, co v životě nejvíce miluje. Moment, kdy sešel z pódia, rozvířil silné emoce v publiku. Několika šťastlivcům se podařilo dotknout se jeho samotného či alespoň na chvíli zahledět do jeho očí zblízka. Lenny nakonec vyzval všechny fanoušky, aby spolu s ním zpívali slova „Let Love Rule“ (ať vládne láska). Hudba, jak sám věří, je tím nejsilnějším prostředkem propojení na kolektivní úrovni.
Lennyho koncerty během turné si zachovávají stálou podobu. Playlist se jen zřídka mění a poselství, která přináší na každé své zastávce, zůstávají neměnná. Jeho magnetická přítomnost a osobitá energie vás dokáže během okamžiku osvobodit od všeho negativního. I určitá zbytečná gesta a pózy, které zdůrazňují jeho téměř dokonalé tělo, mu snadno odpustíte. Lenny se svým tělem netají – naopak, s hrdostí jej vystavuje a s úsměvem přijímá obdiv, který si zasloužil díky každodenní tvrdé práci. Věnuje obrovské úsilí tomu, aby zpomalil proces stárnutí, a výsledky jeho snahy jsou obdivuhodné. Porovnáte-li jeho fotografie z počátku devadesátých let se současností, zjistíte, že se za více než třicet let téměř nezměnil. Je to fascinující důkaz jeho disciplíny a odhodlání.
Lennyho koncert je jako dokonalý hudební rituál – plný preciznosti, emocí a okamžiků, které rezonují hluboko v srdci každého diváka. Nejde jen o dokonalé provedení jednotlivých skladeb, ale o celkový prožitek, který spojuje jeho charisma, výjimečné muzikantské výkony a výjimečně sehranou kapelu. Publikum, které má možnost se na něj napojit a na chvíli odplout z reality, zažívá něco, co se slovy dá jen těžko popsat. Za zmínku stojí i jeho neuvěřitelná vitalita a disciplína, díky nimž dokáže nejen udržovat vysokou úroveň svých vystoupení, ale i ohromovat fyzickou kondicí, která podtrhuje jeho charismatický projev. Lenny Kravitz je hudební stálicí, která dokazuje, že koncert může být nejen hudebním zážitkem, ale i hluboce emocionálním spojovacím bodem mezi umělcem a publikem – místem, kde se každý může na chvíli cítit součástí něčeho většího. Jeden koncert nestačí; jeho vystoupení mají sílu, která vás láká znovu a znovu zažít tu jedinečnou atmosféru, kterou jen on dokáže vytvořit. A jak Lenny rád říká – ať vládne láska. Let Love Rule!
