Skoro vyprodaný koncert již dlouhou dobu dopředu naznačoval, že Nickelback mají v České republice velmi silnou fanouškovskou základnu a že se bude jednat o zcela jedinečný hudební zážitek. Což také potvrzovaly davy fanoušků hrnoucích se nadšeně k aréně. Pár minut před dvacátou hodinou se hala poprvé ponořila do tmy a na pódium nastoupila americká kapela Skillet, kterou si Nickelback vybrali jako předskokana pro evropskou část tour. Skupina hrající rock s prvky nu-metalu a industrial rocku si překvapivě získala ovace, což se ve většině případů předkapelám nestává.
Slušně zaplněná O2 Arena ale čekala na své hvězdy a dočkala se v 21:20. Za ohlušujícího křiku se na třech projekčních panelech rozběhlo intro mapující historii skupiny Nickelback, která za zvuku prvních riffů skladby Animals vběhla na pódium ve složení Chad Kroeger (zpěv, kytara), Ryan Peake (zpěv, kytara), Mike Kroeger (basa) a Daniel Adair (bicí). Stominutová show mohla začít. V tu chvíli bylo jasné každému, že tenhle koncert bude stát zato. Následovala skladba z alba Silver Side Up - Woke up this morning. Nastal okamžik, kdy poprvé promluvil Chad k publiku, které ho s nadšením přívítalo. Na pódiu se objevil také doprovodný kytarista Timmy Dawson, který kapelu doprovází na akustickou kytaru a klávesy. Zazněly další pecky Photograph a Something in your mouth, kterou doprovázela skvěle zpracovaná grafika. Na ně kapela navázala dvěma pomalými skladbami - Savin´me a Far Away. Klidný rytmus vystřídala úderná píseň Too Bad a v kotli bylo opět vidět hrozící paže fanoušků pohybujících se v rytmu skladby.
Čtěte také: Peter Gabriel se podruhé vrátil na pražskou frontu
Pak přišel okamžik elektroakustických kytarovek Someday, If Today Was Your Last Day, Rockstar a When We Stand Together, které jsou zakončeny úžasným bubenickým sólem Dana Adaira. Publikum opět ocenilo výkon nekončícím potleskem a koncert šel pomalu do finále. Ještě zazněly skladby Gotta Be Somebody, pomalá Lullaby a Figured You Out. Vrchol vystoupení obstarala skladba How You Remind Me, která Nickelback proslavila a dostala je v roce 2001 na první příčky hitparád. Poté se skupina rozloučila, ale ne nadlouho. Za ohromného skandování, dupání a křiku se kapela vrátila na pódium s přídavkem v podobě cover verze hitu Eltona Johna Saturday Night´s Alright for Fighting a poté definitivně ukončila koncert pochodovou Burn It To The Ground.
{youtube}4OjiOn5s8s8{/youtube}
Celou show doprovázely skvělé světelné efekty a trojice projekčních panelů promítající animace, videoklipy, prostřihy na kapelu a hlavně fanoušky, na kterých si kapela tolik zakládá. Samotná projekce nepůsobila rušivě, ba naopak umocňovala už tak skvělé písně. Nickelback musíme pochválit za komunikaci směrem k fanouškům, jež byla spontánní a vtipná. Skvělý byl také pěvecký výkon Chada a Ryana, kteří zpívali intonačně čistě ve všech polohách. Dá se říci, že zní lépe naživo než na CD. A publikum? To bylo naprosto úžasné. Od první skladby dávalo najevo své nadšení, zpívalo, tančilo, reagovalo na pobídky kapely a užívalo si každou píseň od začátku do konce.
Bohužel musíme vytknout nazvučení koncertu. Buď jsou zvyklí na mnohem větší haly, nebo mistru zvukaři ujela ruka s basy, protože chvílemi se zvuk kytar ztrácel v dunění basovky a bicích.
Co říct závěrem? Nickelback potvrdili, že zaslouženě patří v současnoti mezi hudební špičku a jejich živé koncerty jsou prostě skvělé. Doufejme, že nebude trvat dalších 18 let, než se v České republice opět ukážou.
