Zdeněk Konopásek usedl starostlivě a disciplinovaně k bicím jako první a poté téměř všichni členové vystupujícího ansámblu. Začalo se něco po osmé, za okny a v pozadí křovin ladil červený neon kabaretu s některými (ne)hudebními nástroji Ivana Palackého. Hudba tohoto večera oproti nahrávkám působila živěji, ale nebylo to pouze tím, že byla živá. Bylo to především hosty, kteří vizuálně a nápaditě provedli vklady do toho, co posluchač již mohl čekat. Kontrabasistka využila téměř každé plochy a hrotu na svém nástroji, posazený básník i židle, na které seděl.

Čtěte také: Alternativa Festival představí současný jazz i experimentální tvorbu

Až na Konopáska se „dotkli" mikrofonu všichni účinkující, avšak de Felice pouze osobitým rapem či mluveným slovem. Možná by se její repliky k nahraným hlasům holými větami uvozující myšlenky daly nazvat jako součást více či méně improvizovaného rozhovoru. Mluvilo se přitom o vědě, mluvilo se anglicky, avšak zpívalo se česky. Několikrát zaznělo „Are you sleepy?" (Jste/jsi ospalý) a odpověď několikrát zněla „maybe" (možná), více však „yes", tedy ano.

Publikum tvořené převážně sociology a hudebními teoretiky ale nebylo ospalé. Naopak, bylo bdělé, mnozí se rozpohybovali v rytmu jakoby afrického šamanstva či zvuků džungle, až jednomu vyklouzla sklenice z rukou... Sálkem Kunst kolovaly oříšky, asi aby si účastníci připomněli život na zemi za kvílení i lahodného prozpěvování proměňujícího se ptáka či ptactva. Chvílemi snad posluchače napadalo: je tohle ještě součást duševního očištění?

Místy zřetelně ano, místy nezřetelně ne. Určitě to byla očista především pro hlavní protagonisty. Přes to všechno posluchač odešel z velké míry obohacen i oblažen.