Je jasné, že po rekordně suchém létu je pro většinu lidí podmračený víkend požehnáním, ale pro pořadatele hudebních festivalů je spíše prokletím. Přes všechny obavy ale nakonec k výraznějším výkyvům počasí nedošlo a areál u plaňanské skautovny se tak neproměnil v bahenní lázně. Pro návštěvníky byl pro jistotu připravený dostatečný počet pláštěnek dodaný jedním ze sponzorů. Cestu si jich sem nakonec našlo přibližně patnáct set, což už je na lokální událost úctyhodné číslo.
Sobotní program byl pro příznivce rockové hudby rozhodně zajímavý. Set hodný pozornosti předvedla již Lucie Klasek se svým doprovodným tělesem The Stringz. Sympatická houslistka, obdařená ohromnou dávkou charismatu a elánu, se svou hudbou sice řadí spíše mezi zástupce popu, ale bez uzardění si klidně kromě písní Michaela Jacksona troufne i na AC/DC, aniž by to znělo nepatřičně.
Také vizovická parta Fleret stála za zhlédnutí. Jejich muzika má sice základ v moravských lidovkách, ale je bytostně moderní a rockem minimálně načichlá. Jedná se vesměs o ostřílené muzikanty, kteří si na pódiu umí poradit a navodit tu správnou, slivovicí vonící atmosféru i stovku kilometrů od domova. Jejich muzika je proklatě živá a chytlavá. A neopakovatelná. Navíc už mají v písních jako Vizovice nebo Zafúkané dostatečné hity, které si s nimi zazpívá publikum ve všech koutech naší země, tedy i ve středních Čechách.
Parta okolo Maťa Ďurindy, stále jednoho z nejvýraznějších frontmanů na česko-slovenské hudební scéně, vtrhne na pódium již po soumraku. Přivítá ji zaplněné hlediště. A jelikož se blíží konec prázdnin, na úvod nemůže zaznít nic jiného než legendární Ślabikár. První hit více než třicetileté kariéry Tublatanky je ideálním otvírákem. Svou energií a chytlavým refrénem rychle dostane fanoušky do varu. Kapela si pro festivalové vystoupení připravila směsici klasických písní bez výraznějšího experimentu, takže publikum nenechá ani na chvilku vydechnout a při peckách jako Vo velkej škole dní nebo Loď do neznáma dává vzpomenout na časy své největší slávy.
Zvuk je křišťálově čistý a nijak neruší skvělý zážitek. Ďurinda se bez jakýchkoliv zjevných potíží pasuje s pověstnými výškami a také z jeho spoluhráčů čiší nakažlivá pohoda. Mezi vrcholy koncertu patří tradičně nostalgická Dnes a tklivá Láska drž ma nad hladinou. Jediným odbočením ze série tutovek je píseň Bez tvojej lásky z alba Znovuzrodenie, spojená se vzpomínkou na zesnulého bývalého člena Tublatanky Doda Dubána. Když se ozvou první tóny neoficiální hymny sametové revoluce Pravda víťazí, je jasné, že se koncert blíží ke svému konci. Čas při něm utekl neskutečně rychle a namlsané publikum se dožaduje přídavku, kterého se mu nakonec dostane v podobě další ikonické kompozice - dvoukopákové vypalovačky Žeravé znamenie osudu.
Následuje koncert chlumeckého Komunálu. Kapela charismatického zpěváka Luboše Suchánka má tu výhodu, že je miláčkem publika prakticky všude, kam přijede. Plaňany nejsou výjimkou. Nedávno skupina oslavila již pětadvacet let existence, takže už by se také dala označit za veterány. Na jejich nasazení se to ale rozhodně nijak neprojevuje. Suchánek už má svůj neopakovatelný způsob komunikace s diváky vypilovaný k dokonalosti, jeho pokora je ale stále uvěřitelná. Pohodu nenaruší déšť, který se spustí asi v půlce setu. Snad jenom výpadek mikrofonů v písni Strom na chvilku shodí onen pověstný řemen. Jednalo se pouze o chvilkový zádrhel (o němž kapela na jevišti neměla tušení), který zvukaři dokázali bleskově vyřešit.
V celkovém součtu lze tedy konstatovat, že pořadatelé letošního ročníku měli šťastnou ruku nejen při výběru headlinera letošního ročníku. A protože podobných akcí pro celou rodinu není nikdy dost, je jisté, že i příští rok se máme na co těšit.
Setlist Tublatanky: Šlabikár, Vo velkej škole dní, Kúpim si kilo lásky, Môj starý dobrý kabát, Bez tvojej lásky, Ja sa vrátim!, Dnes, Loď do neznáma, Skúsime to cez vesmir, Láska drž ma nad hladinou, Pravda víťazí, Žeravé znamenie osudu
