Během pátečního dopoledne se konečně otevírají brány Amfiteátru Lochotín v Plzni a členové ochranky pouští dovnitř první natěšené metalisty. Za hudbou na festival Metalfest přijeli fanoušci z celého Česka a několika dalších zemí (například z Německa, Maďarska, ale i Anglie a Švédska). Přesně v jedenáct hodin začíná hrát první kapela: tuzemští Forrest Jump. Ti se snaží sice úctyhodně, lidí ale zatím v areálu moc není.
Napilno měli i hasiči. A to nehořelo
O něco větší publikum mají až power metalisté Neonfly z Londýna. I tak ale většina fanoušků sleduje kapelu ze stínu a s pivem v ruce. Celý den je totiž horko a slunce svítí přímo před pódium. Jediný, kdo slunce a horko od rána do večera vytrvale ignoruje, je slečna ve žlutých gládách. Ta již poněkolikáté tráví celý festival, kapelu co kapelu, imaginárním hraním na růžovou nafukovací kytaru a házením hlavou.
Neonfly ale vysoké teploty také nevadí, a tak si během svého vystoupení zaplivali i oheň. Na to po chvíli pohotově reagují přítomní hasiči. Pódium s hrající kapelou sice ani jednou vodou nezlili, místo toho cákali několikrát vodu z hadice po přítomných přehřátých metalistech. Kdo se hasičům dostal do hledáčku, dostal plný zásah proudem vody a své oblečení sušil do druhého dne. Alespoň se ale vedro dalo vydržet.
Fotografie z prvního dne plzeňského Metalfestu najdete zde.
Po ohnivém vystoupení Neonfly přichází na řadu gothic metalová kapela Sirenia. „No nazdar, ta nová zpěvačka ty staré písničky moc neutáhne," pronáší zamračený metalista na adresu vokalistky Emanuelle Zoldan, která v kapele působí teprve rok. I ovace od ostatních fanoušků jsou poněkud slabší.
První velkou salvu potlesku sklízí až Primal Fear, kteří na stage nastupují ve tři čtvrtě na pět. I dav se již pomalu zvětšuje a do areálu proudí více a více lidí. Primal Fear nezklamou a během energické písničky The End Is Near hraje jeden z kytaristů na svůj nástroj kabelem místo trsátka.
Během Primal Fear s rostoucím počtem lidí v areálu přibývá i opilců válejících se na louce za lavičkami. Každý si festival užívá po svém. Někdo popíjí, někdo nakupuje trička a někdo se opaluje na trávníku. Promeškat následující kapely by ale byla věčná škoda. Na seznamu totiž pro první den zbývají jen tři jména. Gotthard, Airbourne a Hammerfall.
Nikdy nepište holce love song, radil zpěvák Gotthard
Hned první z poslední trojice, švýcarští hard rockeři Gotthard, otevírají písní Silver River ze svého nového alba. Gotthard jsou již několik let zárukou energické a pozitivní show, ani letošní Metalfest není výjimkou. Nazvučení je sice celý den poněkud slabší a vokály tišší, s tím ale většina přítomných počítá dopředu a náladu si nikdo zkazit nenechá. Gotthard strhávají celý Lochotín svým sympatickým přístupem k fanouškům i své hudbě a během několika okamžiků zpívá celý areál písně Stay With Me, Lift U Up, Feel What I Feel či covery Hush a Come Together.
Dojde i na romantickou baladu Remember It's Me, kterou zpěvák Nic Meader uvádí historkou o jejím vzniku: „Napsal jsem ji, když mě opustila přítelkyně. Po tom, co jsme tuhle písničku nahráli, se ke mně chtěla vrátit. Řekl jsem jí ne-e. A víte, co mi udělala? Zničila téměř všechny moje věci, co mohla. A potom mi dokonce ukradla i auto. Moje vlastní podělaný auto! Vrátila mi ho celý rozmlácený a plný parkovacích lístků a pokut. Něco vám poradím: Nikdy nepiště holce milostnou písničku..."
O další příval energie se po Gotthard postarají australští Airbourne. Následující hodinu a půl Plzní burácí klasický heavy metal ve stylu AC/DC. I Gotthard se přišli před pódium podívat a poslechnout si několik písní. Airbourne ale mají na svědomí i pravděpodobně nejšílenější vystoupení celého dne. Frontman Joel O'Keeffe se nezapomněl proběhnout celým davem, až ho ochranka skoro nestíhala dohnat, nebo si o hlavu rozbít několik plechovek s pivem. Koho přes den nepolili hasiči vodou, ten schytal pod pódiem sprchu pivem.
Alespoň, že bylo plzeňské.
Rozlité pivo ale asi na zchlazení nestačilo, a tak během písně It's All For Rock N' Roll, věnované již zesnulému zpěvákovi Lemmymu Kilmisterovi, omdlévá v davu slečna s fialovými vlasy. Lékařský tým ji odnáší z publika pryč a pokračuje se v koncertu.
Airbourne si ale můžou připsat i jedno pěkné gesto. Během své show si totiž na pódium pozvali malého kluka, který celý koncert strávil v publiku se stejnou růžovou kytarou, na kterou „hrála" i slečna o pár metrů vedle. Mladý fanoušek Airbourne tak strávil pár okamžiků se svou oblíbenou kapelou.
Poslední páteční kapelou jsou švédští heavy metalisté Hammerfall, kteří začínají hrát už za tmy. Přivítání od fanoušků je fantastické, začátek celého koncertu ale poněkud slabší. Jednotlivé písně se slévají dohromady a ani v kotli se neskáče tolik, jako na Airbourne. Po chvíli se ale Hammerfall rozehřívají a dávají do vystoupení i více úsilí. Písničky Renegade či klasika Last Man Standing proto již vyzní daleko lépe a kromě frontmana Joacima Canse je zpívá i několik tisíc fanoušků. Stejně jako závěrečnou Hearts on Fire, po které se masa metalistů odebírá do přilehlého kempu popíjet, či si odpočinou na další den...
