Po téměř dvaceti letech hraní středověkých balad se legendární kytarista Ritchie Blackmore vrátil k elektrické kytaře a představil další reinkarnaci svého seskupení Rainbow. Pražský koncert měl ukázat, jestli by nebylo lepší, kdyby zůstal u loutny.
Jakmile zazněly provní tóny úvodní Spotlight Kid, bylo jasné, že je něco špatně. Jistě, hala ihned propukla ve frenetický jásot, na tento večer jsme všichni čekali opravdu dlouho. Jenomže málo platné, z pódia se linul těžko identifikovatelný, přebasovaný randál, za jaký by se asi styděl i zvukař v kdejakém kulturáku. Zpěvák Ronnie Romero si mohl hlasivky vyzpívat, ale nikdo ho v tom randálu neslyšel. Jistě, podobné patálie se na velkých koncertech stávají, někdy trvá dvě tři písničky, než si všecko sedne. Toho večera ale jakoby zvukař neměl moc zájem zjevný problém řešit a ze zadních částí sálu se mezi písněmi začal ozývat nesouhlasný pískot. Situace se začala zlepšovat až někdy v půlce setu, kdy někteří z diváků halu již opustili.
Kapela samotná měla sice v zádech opuletní světelný park a profesionální projekci, sama o sobě toho ale na pódiu moc nepředváděla. Chápu, že sedmdesátník Blackmore už toho po pódiu asi moc nenaběhá, koneckonců to opravdu nikdy nebyla jeho doména, ale celá kapela na mě působila značně odtažitým dojmem a situaci nezlepšovaly ani dlouhé pauzy mezi jednotlivými písněmi, často vyplněné tichem.
Jak známo, Blackmore kromě Rainbow figuroval i v sestavě Deep Purple, za jejichž největší hity je osobně zodpovědný. Bylo by tedy s podivem, kdyby v průběhu večera žádný z nich nezazněl. Nakonec písně této formace tvořily takřka polovinu setu a jednalo se o tu lepší polovinu. Zatímco kousky jako Since You've Been Gone, nebo Man on the Siver Mountain pro mne byly těžkým zklamáním, jakmile zazněly první tóny Perfect Strangers, bylo slyšet, že se blýská na lepší časy. Skoro jakoby nejen zvukaře, ale i kapelu samotnou bavily více.
Na koncertu Rainbow se bohužel ukázalo, že léta strávená v Blackmore's Night se na mistrovi značně podepsala. Po celý večer jel jakoby na sertrvačnost. Většina diváků si přišla oživit své vzpomínky na skladby, jimiž se Blackmore bezesporu nesmazatelně zapsal do dějin rockové hudby. A i pro mě bylo splněným snem slyšet v jeho podání Perfect Strangers, nebo Child in Time. Ať už byla Blackmorova motivace k návratu této legendy jakákoliv, zůstává faktem, že si k sobě bohužel nevybral žádné výraznější spolupracovníky. A tak pro mě bude mít páteční koncert pachuť promarněné příležitosti.
Setlist koncertu: Spotlight Kid, I Surrender, The Temple of the King, Since You Been Gone, Man on the Silver Mountain, Street of Dreams, Perfect Strangers, Black Night, Mistreated, Difficult to Cure, Child in Time, Stargazer, Long Live Rock 'n' Roll, Smoke on the Water, Burn