Přesně s úderem půl deváté večerní se na podiu objevuje partička Temple Balls. Svým klasickým hard rockem s chytlavými refrény pořádně rozparádili pomalu se rozrůstající publikum. Tahle pětičlenná skvadra z Oulu během svého 45ti minutového setu předvedla ty největší pecky ze své dosavadní tvorby. Nechyběl mezi nimi ani jejich debutový singl Six Ways To Sunday. Temple Balls určitě nebyli špatná volba pro otevření večera.
Po velmi rychlé přestavbě podia se celým klubem rozeznívá Boys Are Back In Town od Thin Lizzy a Hessu Maxx, Jalle Verne a Pepe Reckless postupně, za bouřlivých ovací fanynek nejen v první řadě, přicházejí na scénu. Intro doznívá, Pepe hrábne do strun a s prvními tóny Animal Attraction přibíhá na podium i Olli Herman rozdávající úsměvy na všechny strany. Při následující So Happy I Could Die se snad celá Tavastie dostává do varu. Ten song má sakra hodně energie.
Před následující novinkou We Are The Weekend kapela vítá všechny přítomné. Během písničky se opravdu dostává pocitu nadcházejícího víkendu. Že se bavíte až tak dobře, že byste samou radostí dali ruce nahoru, tak vysoko, jak nejvýš to jde? Není problém, ba naopak. V právě začínající Hands to dostáváme pomalu rozkazem. Nevěřila jsem tomu, ale tahle novinka mě dostala až tak, že jsem skákala do rytmu. Stejně jako celá Tavastia. Úplně se divím, že klub nikam neodskákal. Olli sahá po čepici a většině je jasné, že novinková krasojízda ještě neskončila. ,,Kdo je vaše oblíbená příšera?", ptá se a zahajuje Monster. Neuvěřitelné, není to tak dávno, co kapela vypustila tento singl do světa, ale všichni už ho znají jako své boty a zpívají společně s Ollim.
Po úplných novinkách se vrátíme trochu v čase k jejich prvnímu albu. Čepice se s úsměvem na rtech ujímá Pepe a rozjíždí se Beautiful Bomb. Další klasikou v play listu je Badass. Po krátkém, ale zajímavém proslovu o snech a cílech, za kterými bychom si měli jít, nastává čas na mou oblíbenkyni z alba Spirit, Edge Of Our Dreams. Na klucích je vidět, jak si celou show užívají. Taky aby ne, veškerá jejich energie se jim mnohonásobně vrací od fanoušků. ,,Tahle je, holky, především pro vás!" křičí Olli. To nemůže být nic jiného než Scandinavian Girls. S touto písní jsem se bohužel ani v ten večer, kdy atmosféra byla bezchybná a kapela podávala stoprocentní výkon, neztotožnila. Nicméně její podání spojené s Olliho ladnými pohyby, zejména v oblasti pánevní, nenechalo fanynky v klidu. Holt asi nejsem ta správná skandinávská holka.
Předešlou písničku nám věnoval a v té další nám láme srdce. Born To Break Your Heart sice nemá moc optimistický název, ale dobrou náladu jak kapely, tak publika rozhodně nezkazila. Pátá novinka v pořadí, Rock It, si místo v play listu určitě zaslouží. I když se na první pohled může zdát, že to není úplně koncertní song, své kouzlo má. Stejně tak si své kouzlo zachovává i Back To Paradise. Dostává se mi pocitu, že Herman by vlastně vůbec nemusel zpívat. Celý kotel pod podiem text této klasiky zná a zpívá jako jeden. Ne jinak tomu je v On The Radio. ,,Děkuju, děkuju všem. Byla to opravdu ohnivá noc." Nešetří kapela poděkováním všem, kteří přišli a Hessu úderem do bicích načíná Night On Fire. Při jejích posledních tónech se kluci jeden po druhém loučí a odchází z pódia.
Neutichající, rozdováděné publikum jim moc klidu nejspíš nemá. Po chvíli se vrací Olli Herman. Fanynky v prvních řadách téměř omdlévají. Olli přišel v plavkách! Během jeho krátkého proslovu se objevují i zbylí členové kapely. Proč jsou ale všichni oblečeni, jako by šli na pláž? Venku je 5°C a oni se tu producírují ve slamáku a plavkách. Vtipné. Ale trefné a promyšlené, následuje Child Of The Sun. Velmi popová a letní záležitost. Při poslechu z alba jsem si jí nebyla jistá, tady mě hodně bavila. K dokonalosti chyběla jen pláž a nějaký koktejl. V teplém duchu se nesla i další a pro dnešní večer poslední pecka – Hot. K té snad ani není co dodávat. Ještě si udělat společnou fotečku, rozloučit se, zamávat, uklonit a už všichni mizí.
Musím uznat, že InVader není úplně špatné album. Některé novinky mě příjemně překvapily a Reckless Love mě o jejich kvalitách přesvědčili. Své místo v play listu si zaslouží.
Obě kapely předvedli skvělé show. Komunikace s publikem byla úžasná. Je super vidět, že kapely nedělají hudbu jen pro sebe, ale i pro lidi a snaží se jim ji předat, jak jen můžou. Z klubu jsem odcházela s pocitem dobře stráveného večera a nabitá energií.
