Festivalové městečko se opět probudilo do slunného, horkého dne, který byl tentokrát od samého rána protkán nitkami očekávání. Právě dnes je v plánu Karel Gott a rovněž americké rockové královny Queens of the Stone Age. Pokud ve festivalovém areálu občas zaznělo jméno Američanů, pak mistrovo jméno každý skloňoval ve všech pádech.
Do osmé hodiny večerní však zbývá ještě mnoho času a před námi je odpoledne nabité kvalitní muzikou. Startujeme opět na Rock for People stagi, kterou pro dnešní den otevírají francouzští Flying Orkestra. Co se žánru kapely týče, znovu se držíme trendu nastoleném v posledních dnech. Je to jásavé, hravé a potěší to všechny tancechtivé. Větší kotel se však nevytváří a zdá se, jakoby na diváky poprvé za poslední dny dolehla únava.
Prohlédněte si také fotogalerii z třetího dne Rock for People
Únavu a letargii střídá smích a rozjařený tanec. Na stanové pódium nastupují švédští hipísáci Friska Viljor a je tak nějak jasné, že se v publiku více než zachmuření vyznavači tvrdších žánrů setkají nenapravitelní pohodáři.
Ti se vzápětí přesouvají k venkovnímu pódiu, neboť zde jízda pokračuje. Na programu je makedonský zpěvák a skladatel Kiril Djaikovski, který svým osobitým vzhledem a pódiovým projevem připomíná spíše než reprezentanta elektronické muziky vyznavače reggae.
Kdo setrval na venkovním pódiu až do devatenácté hodiny, mohl se připojit k fanouškům čekajícím na britské Foals, další z hvězd letošního ročníku hradeckého festivalu. Oxfordská indie rocková skupina má v Čechách silnou diváckou základnu a bylo to znát. Hned poté, co pódium potemnělo, ozývalo se z davu skandování Foals!, Foals! Fanoušci se dočkali nadupaného setu, který obsahoval třeba novinku Prelude či starší pecku Olympic Airways.
Zdá se, jakoby se kapely v zákulisí hecovaly, kdo z nich předvede publiku lepší show a kdo se k divákům více přiblíží. A Foals se, stejně jako v minulých dnech třeba Elvis Jackson, předvedli, když se zpěvák Yannis Philippakis vypravil pozdravit diváky zblízka. První řada se mnou zřejmě bude souhlasit, když řeknu, že jeho výpad do publika byl přinejmenším nečekaný. Než se však divák vzpamatoval, měl Philippakise nad hlavou. Zpěvák od nás získává jedničku za umění překvapit posluchače.
Je to tady! Odbila osmá hodina a ve stanu se tísní na dvanáct tisíc zvědavých návštěvníků. I v okolí stanu a především pod velkou světelnou tabulí je znát, že se něco děje. A taky že ano! Poprvé v historii na festivalových pódiích vystoupí legendární český zpěvák Karel Gott.
Skandování "Karel" či "Už je to tady" se ve stanu ozývalo již nějakou dobu před tím, než pódium zhaslo. Když se pak za oponou objevil sám Karel, zdálo se, že co se týče atmosféry, jen málokterý čtvrteční koncert bude mít šanci mistra dohnat. Kde jinde by také zpíval celý dav, objevovaly se transparenty se srdíčky a nápisy "Karel" či dívky (a ženy samozřejmě) s dekolty popsanými tím stejným jménem.
Kdo přišel ukojit svoji zvědavost, povětšinou neodcházel zklamán. Hradecké publikum si společně zazpívalo chronicky známé písně jako Trezor, Lady Karneval či Včelka Mája, která dokonce přinutila vstát a zpívat i ty fanoušky, kteří prozatím polehávali na trávě na volném prostranství před stanem. Bylo to tak trochu rock for Gott a Gott for people.
I když se může zdát, že den skončil s odchodem Karla Gotta, rozhodně to není pravda. Do půlnoci jsou v plánu ještě Klaxons, Queens of the Stone Age a britští elektroničtí Modestep.
Hodina mezi devátou a desátou patřila největšímu zahraničnímu headlinerovi - americkým Queens of the Stone Age. Ti hradeckému festivalu naservírovali technicky bezchybnou show, kde každý hudební prvek měl své místo a zaplněný prostor před největší stagí to náležitě ocenil.
Čtěte také: Házení hlavou nebo tanec? Středa na RfP nabídla obojí
Následující koncert Klaxons zpočátku vypadal jako setkání pár nadšenců, neboť velká většina návštěvníků setrvala na "královnách" až do konce. Fakt, že během prvních pár písní se teprve utvářel kotel, očividně nikomu nepřekážel. Skákalo se a pařilo, avšak napodobit či dokonce překonat laťku, kterou ve stanu nasadil Gott, se již nepodařilo.
Den velkých jmen uzavřela londýnská směsice dubstepu a elektronického rocku též známá jako Modestep. Ačkoliv skupina hraje jen necelé tři roky, své fanoušky si zřejmě našla, protože stejně jako dříve ten den se areálem rozléhalo skandování názvu kapely. Byla to další taneční pecka, kterou organizátoři Rock for People přivezli do Hradce. A přilákala i ty, kteří původně procházeli jen kolem. To je pozitivní znamení.
