Ale vezměme to popořádku. Celá hudebně dobře sladěná akce začala vystoupením pražské punk-rockové kapely Jaksi Taksi, která si do Kralup přivezla výběr toho nejlepšího ze své dvacetileté tvorby, včetně hitů z aktuální desky Signál. Kralupské publikum, zřejmě stále znavené předchozí páteční nocí, však kluky příliš neocenilo, zejména ve formě nijak oslňující návštěvnosti. Na parketu pod pódiem si mix punk-rocku a pop-punku užívala zatím jen hrstka fanoušků. To však padá na vrub pořadatele a brzkého začátku SpringFestu. Před pátou hodinou odpolední Kralupy nejspíše teprve rozlepují očka.

Podívejte se také na fotoreport z kralupských festivalových radovánek

Dalším želízkem v sobotním SpringFest ohni byli kluci z - v poslední době raketově se rozjíždějící formace - Eddie Stoilow. Tito svým nástupem s hitem Hey You! přilákali do sálu snad i předem nic netušící kolemjdoucí a projíždějící cyklisty, neboť ten se během chvilky nafoukl o mnoho dalších pohupujících se usměvavých stínů. Se stínem však rozhodně neměli problém lidé užívající si bezprostřední blízkosti pódia, jelikož světelné efekty byly v některých chvílích skutečně až příliš ostré. I s přivřenýma očima však muselo být každému jasné, že Eddie Stoilow si svými dalšími songy získávají nové publikum. Singl Goodbye rozhýbal celý parket, který se následně trochu uklidnil při romanticky naladěné písni Floating, aby se znovu rozburácel pod tóny již notoricky známého hitu Frozen. Co naplat, kluci z Eddie Stoilow prostě vědí, jak se to dělá, a opět potvrdili, že jsou příslibem budoucnosti českého hudebního nebe.

Po krátkém tichém intermezzu při střídání kapel se na stage postavili rockově ladění Goodfellas z Karlových Varů, kteří se nedávno stali objevem roku na udělování cen Akademie populární hudby Anděl. Jejich hudba využívající akustických kytar byla přece jen něčím výjimečná. V záplavě kytar elektrických je jejich hudba příjemným zpestřením, nehledě na to, že si ji celkem snadno zamilujete. Velmi poslouchatelný je například singl Mighty Real. Tóny akustických kytar vstupují do těla tak nějak zvláštně nenásilně a aktivují ve Vás i jemnou motoriku, díky které se budete vlnit jakoby ladněji. Hit Robbery Blues, který se jmenuje stejně jako poslední v loňském roce vydaná deska, začíná i na pódiu zpěvem do megafonu. Goodfellas tak ukázali, s čím v roce 2011 projeli celou střední Evropu. Na konec svého vystoupení ještě zpěvák Tom Jaggy pochválil publikum slovy "Lidi v Kralupech výborně zpívaj!" a prozradil, že na tento festival se všichni těšili fakt-jako-hodně-moc (zcenzurováno - pozn.redakce).

Čtěte také: Electro-popová loď jménem Toxique zakotvila v Děčíně

Původně retro-popoví Toxique, kteří se posledním albem Outlet People posunuli spíše do vod elektopopu, vtrhli horlivě na stage zejména zásluhou Kláry Vytiskové, jejíž vyzývavě zvolený vohoz nenechal klidným jediného muže v sále. Nebyl to však pouze příjemně vypadající a upnutý vršek se spodkem, nýbrž i Klářin melodický zpěv, který po několika mužských interpretech pohladil návštěvníky SpringFestu jako balzám na duši. V tomto případě samozřejmě spíše na uši. Toxíci si přichystali příjemný mix svých písní a Klářiny taneční pohyby byly inspirací i těm posledním lenochům v hledišti. Při svém vystoupení požádala publikum o světýlka. Svíčky a zapalovače sice nahradila hromada svítích mobilů, ale jako gesto to bylo hezké a Toxíci vypadali spokojeně. Tvorbu z dílny Toxique v podání pecek jako Lies nebo Is This Love? Kralupy určitě jen tak nezapomenou.

A dostáváme se k vrcholu sobotní noci, k vystoupení pražských Tata Bojs. Vypadalo to na podařený hřeb večera, neboť na parket se nahrnuli všichni, kdo té noci ve Vltavě byli. Tatíci hráli, co jim ruce stačily, a publikum se odměňovalo hýbací interakcí. Přes pecky, jako je Homo Demo a Skovka, se Tata Bojs dostali až ke známým Eko Echo, rozvlněné klidovce Náměsíčná a skákacímu Opakování. Po slušné porci průřezu diskografií a kvalitní české muziky se však nezadržitelně blížila poslední písnička. Tuto informaci si publikum nenechalo líbit, a když Tata Bojs dohráli, dožadovalo se přídavku tak silně, až se kapela vrátila s Růžovou armádou. Ale tak jako každá voda nakonec steče dolů, i Springfestu konec byl pomalu tu. Když Tata Bojs děkovali za pozvání, na velkých obrazovkách za pódiem blikal nápis DÍKY.

Nebyl to však konec faktický, protože kdo chtěl, mohl se přesunout doslova jen o pár metrů dál a užít si čerstvé aprílové ráno v přilehlém baru, kde hrál DJ Spring a držel tak endorfiny návštěvníků festu neustále v pohotovosti až do brzkých ranních hodin.