Kapela Traktor představuje v naší rockové hudbě osvěžující fenomén interpretů, kteří na to jdou takříkajíc postaru. Postupně, mravenčí prací, neúnavným koncertováním. Začínali s kupou převzatých písní svých vzorů, objížděli zábavy okolo své domoviny, sbírali zkušenosti a postupně zvyšovali jak vzdálenost dojezdu, tak procento vlastní tvorby. Pokud si ale tímhle způsobem kapela dokáže posbírat dostatečnou fanouškovskou základnu, můžete se spolehnout na její loajalitu.
Kromě štěstí a píle ale skupina pro úspěch potřebuje něco navíc. Jiskru, odlišujících ji od roje napodobitelů svých vzorů. V případě Traktoru o takové jiskře nelze pochybovat. Když jsem jejich vystoupení před pár lety viděl poprvé, bylo jasné, že v sobě mají něco víc. Tohle totiž vážně nejsou žádní následovníci Kabátu. Traktor je chlapáčtější, má vlastní hudební výraz a neotřelé texty sršící společenskou kritikou i originálním humorem.
Představení nového alba
Po vydání poslední řadové desky Artefuckt se z nich stává horké zboží a při koncertech už z pódia shlíží na sály plné lidí. Také v Kolíně se místní kulturní dům podařilo slušně zaplnit. Úvod večera má na starosti formace Gate Crasher. Kapela z Brna vloni kompilačním albem 10 let oslavila kulaté výročí své existence a Traktor provází jako host na celém MMXVIII Tour. Nejedná se o žádné zelenáče, za první dekádu už mají za sebou vystoupení na největších tuzemských festivalech, představili se i jako předskokani Ozzyho Osbourna nebo Iron Maiden. Žánrově k hlavní hvězdě programu poměrně dobře ladí, i když muzika Gate Crasher mi přijde o dost uhlazenější. Svůj melodický rádiový rock každopádně hrají s potřebnou lehkostí a sebevědomím, což se v publiku setká s kladným přijetím.
Přestavba pódia nezabere moc času a tak se intro Traktoru rozjíždí poměrně záhy. Následují úvodní tóny písně Děvka č. 5 (Závist) z aktuálního alba. Energií nabitá vypalovačka, tažená šlapajícím riffem je pro otvírák koncertu ideální volbou. Sál se rychle dostává do varu, pekelnou atmosféru podporují také ohnivé efekty, kterými se v žádném případě nešetří. Hned v následující Artefuckt se projeví velká síla téhle party - melodické refrény, které se snadno zavrtají do mozku a těžko se jich zbavuje. Publikum spolupracuje hned od začátku a pokřiky se tak nesou vzduchem jako na hokeji.
Kapela vystupuje jako semknutá jednotka, v jejímž čele stojí charismatický frontman Martin Kapek. Nestrhává na sebe však veškerou pozornost a dostatek prostoru dostává i věčně usměvavý kytarista Standa Balko, za bicími jeho bratr Pavel, stejně jako basák Karel Ferda. Jenom klávesák Petr Bartošek se většinu času drží v pozadí, kromě dvou písní, kdy si s Karlem Ferdou vymění nástroje.
Jak jsem již psal výše, kapela na tomto turné propaguje DVD Prach a vzduch, setlist tedy z velké většiny kopíruje písně na něm obsažené. Nechybí žádný zásadní hit z posledních tří desek. A že jich začíná být už slušná řádka. Dojde i na dva covery. Zatímco No Voices In The Sky, pocta Motörhead, vychází na jedničku (Martin Kapek dokáže s hlasem přejít do polohy, kdy je od Lemmyho v podstatě k nerozeznání), předělávka devadesátkového hitu Chumbawamby Tubthumping s novým názvem Jsem nabitej mi přišla trochu zbytečná.
Finále koncertu už nenechává nikoho na pochybách, že dnešní večer byl jednoznačný úspěch. Přídavek obstarají Bludičky, při nichž Martin Kapek vyzve publikum, aby pro dotvoření atmosféry rozsvítilo sál svými mobily, následují mírně depresivní Letokruhy, asi nejambicióznější (a nejvydařenější) kousek z dílny této kapely a celý program uzavírají Katakomby. Během večera zazněla informace, že Traktor pracují na novém albu. To by chtěli vydat před Vánoci. Pokud bude pokračovat v nastaveném trendu, kdy každá deska překonává svého předchůdce, máme se na co těšit.
