Typickým znakem Vltavy je propojování žánrů. Vnímáte, že z některých stylů nyní čerpáte více než v minulosti? Čím to je?

Každý z nás je ovlivněn vším, co kdy v životě slyšel, a stále čerpáme ponejvíce z toho, co máme rádi, co dokážeme zahrát, a je nám u toho dobře.

Roberte, jaká je pro Vás ideální chvíle, nálada a místo pro psaní vašich textů? Jak vlastně vznikají texty Vltavy?

Ideální chvíle je inspirovaná chvíle a nejideálnější je být na ni v tu chvíli připraven. K tomu může dojít kdykoli a kdekoli. Vypadá to, jako by hlava byla schopna přijímat signály odněkud shůry. Zpravidla je to nějaká štěpná informace, kterou je pak třeba dotáhnout do konce - dotvořit a domyslet, ale zkazit ji přitom co nejméně svým lidským zásahem.

Po relativně dlouhé době jste se opět s kapelou Vltava rozhodli navrátit na hudební scénu. Jak s odstupem času hodnotíte váš comeback?

Jako výborný a spásný nápad, který mi znovu obohatil život.

Nyní se obraťme k chystané desce Osamělý jezdec. Už máte jasno, co bude nová deska obsahovat?

Ano, bude obsahovat samé smutné a k zešílení krásné písně o konci světa, lidské samotě mezi hvězdami, a také snění o lásce, což už je na deskách Vltavy samozřejmé.

A jak vlastně skladby vznikaly?

První čtyři skladby vznikly izolovaně, jako nějaký zkušební předvoj - jako průzkumná jednotka. Po zařazení do repertoáru, a poté, když publikum reagovalo příznivě, přivolaly tyto písně další posily. Všechny další přišly na svět na počátku letošního roku a jedna nebo dvě jsou ještě na cestě.

Můžete také prozradit, jestli na nové desce budou hostovat nějací další hudebníci?

S hosty počítáme, ale ještě přesně nevím, o jaké nástroje půjde. Nápadů je mnoho, ale při natáčení jde také o peníze a každý host něco stojí. Uvidím, co si budeme moci dovolit.

Přemýšlíte, že se znovu na nové desce vrátíte ke konceptu kapely s dechovou sekcí?

Například dechová sekce by minimálně ve dvou písničkách mohla být vysoce funkční. Na naši desku právě teď sháníme peníze na portálu hithit.com. Projekt se jmenuje Vltava - Prasátko má hlad... a tam je možné vznik naší desky podpořit, a tak se přímo podílet na jejím vzniku.

Plánujete vydat také knihu s texty Vltavy a Vašimi autorskými ilustracemi. Jak tento nápad vznikl a na co se fanoušci mohou těšit?

Jedná se o vyslyšení žádostí příznivců naší kapely, kteří jsou více zaměřeni na texty a na poezii. Třicetileté výročí je navíc dalším ospravedlňujícím momentem takového absurdního jednání.

Co právě čtete za knihu?

Pár měsíců zpět a ani nyní nemám kapacitu číst - myslím pořád na ty naše kapelové věci, na vše co je spojené s výročím, na hithit.com... Je skvělé, že projekt se začíná hýbat a díky našim skvělým fanouškům - kteří chtějí být přitom - na desku a knihu nejspíš opravdu vybereme.

Vltava je příkladem, že české texty jsou neodmyslitelnou součástí Vaší tvorby. Existují ovšem názory, že české texty se tolik nehodí k rockové hudbě jako angličtina. Co si o tomhle přístupu myslíte vy?

Angličtina je na zpívání asi příjemnější, já jsem ale tvůrce český a tímto jazykem vládnu také na jeho hlubinné, duši zasahující úrovni. Pouze v češtině mohu sobě a několika dalším lidem působit takovou rozkoš. Anglické texty českých autorů jsou pravděpodobně odsouzené k placaté bezvýznamnosti.

Vaše poslední deska se jmenuje Komedianti se vracejí domů. Cítíte se Vy osobně spíše komediantem hudebním nebo hereckým?

Jako herec jsem profesionál, jako hudebník umělec. Jedno pomáhá druhému, a když se mi někdy zdá, že stojím pevně, tak je to proto, že používám dvě hole.

Ve skladbě Prodává se kytara se zbavujete hudebního nástroje. V reálu střídáte kytary nebo máte konkrétní oblíbenou?

Zmíněná písnička vyjadřovala moje pocity, když jsem chtěl před lety s hudbou skončit. Jinak jsem kytarami fascinován a je to poměrně vážná nemoc. Trpím, že nemohu mít všechny kytary na světě, které se mi líbí.

Máte nějaký hudební vzor, se kterým byste se chtěl setkat osobně nebo na pódiu?

Hudebníků, které obdivuji, je příliš mnoho, ale asi nejvíce bych chtěl zblízka zažít belgického kytaristu Django Reinhardta.