Gene Simmons: „Když jsme se s Paulem poprvé potkali, myslel si, že jsem nafoukaný.“

New York, počátek sedmdesátých let. Gene Klein a Stanley Eisen, dva vysokoškoláci židovského původu, stojí proti sobě v obývacím pokoji svého společného kamaráda a představují se podáním ruky. Oba si o tom druhém nemyslí nic pěkného, netuší přitom, že o pár let později z nich budou velmi dobří přátelé hrající v úspěšné skupině pod jmény Gene Simmons a Paul Stanley. Tak nějak dnes tito dva muzikanti vzpomínají na své první setkání. Později, mezi lety 1970 a 1971, spolu založili skupinu Wicked Lester a pokusili se prorazit hraním po klubech a hospodách nejrůznějšího druhu. Neúspěšně. Teprve v roce 1973 se z prototypu Wicked Lester začala formovat skupina KISS - Paul a Gene odpověděli na novinový inzerát jistého Petera Criscuoly (Peter Criss), mladého potížisty z Brooklynu s irsko-italským původem, a zanedlouho jej přijali jako svého nového bubeníka. K opravdickému odstartování už tedy chyběla jen sólová kytara.

Ace Frehley: „Říkejte mi Ace."

Na sólovou kytaru uspořádali zatím tříčlenní KISS konkurz, který na celé čáře vyhrál talentovaný Paul Frehley, přezdívaný Ace. ,,Najednou do zkušebny vstoupil hrozně vysoký kluk a rovnou to napálil do zdi. Naklonil jsem se k Geneovi a řekl mu: ,Tenhle kluk je buď geniální, anebo úplně mimo.'," vzpomíná Peter Criss na zmíněný konkurz. I Genea nově příchozí zaujal hned na první pohled: ,,Dovnitř vešel podivně vyhlížející kluk v teniskách, každá měla jinou barvu. Jedna byla oranžová a druhá červená." Za těchto okolností se tedy do skupiny přidal Ace Frehley a z trojice se stala čtyřka – základní a dnes nejznámější sestava KISS.

Paul Stanley: „A co kdybychom se jmenovali prostě jenom KISS?“

S kompletní skupinou, vymyšleným názvem i logem už jen zbývalo nahrát album. Tohoto úkolu se ujala nahrávací společnost Casablanca records a první hudební počin kapely z roku 1974 se jmenoval jednoduše: KISS. Jak už to ale většinou bývá, první album žádný velký úspěch nezaznamenalo a komerčně bylo spíše propadákem. I přes to se však KISS nevzdali svého hudebního snu. Začali proto dělat předkapelu rockové skupině Blue Öyster Cult a při této příležitosti začali pilovat svá vystoupení a vymýšlet první prvky dnes tak proslulé show (Gene například zkoušel poprvé plivat oheň, přičemž mu jednou naneštěstí chytily nalakované vlasy, a to přímo na podiu). 

Před koncem roku 1974 tak již byly vytvořeny první verze postav Starchilda, Demona, Catmana a Spacemana. KISS už v té době měli jasnou, představu, jakým směrem se jejich hudba, vystupování a image budou ubírat. Tyto představy jim částečně pomohl naplnit producent Neil Bogart, s jehož pomocí KISS nahráli další album - Hotter Than Hell. To zaznamenalo menší úspěch především v Japonsku, a to díky jednoduchému triku produkčního týmu: na obal alba byly vytištěny nápisy v japonštině, aby se zdálo, že už je v Japonsku dávno oblíbeným.

Neil Bogart: „Kluci, vy potřebujete něco jako svojí hymnu!“

Sotva tak skončila propagace Hotter Than Hell, KISS nahráli v New Yorku další album. Tím bylo Dressed to Kill a po jeho nahrání následovalo americkým turné. Ačkoliv tato deska stále nezpůsobila žádný výraznější průlom, vyšla na ní dnes legendární píseň Rock and Roll All Nite – nynější „hymna“ celé kapely. V Americe ale skupina stále nemohla prorazit. To se však mělo velmi rychle změnit. Neila Bogarta nahrazuje v postu producenta Bob Ezrin (známý i díky spolupráci s Alice Cooperem, Pink Floyd či Kansas) a pod jeho účinným velením vychází roku 1975 soubor živě hraných písní s minimální studiovou úpravou, deska Alive!

Živé album zaznamenalo okamžitý úspěch a popularita KISS tak vyletěla o mnoho příček vzhůru, to vše prakticky přes noc. Povzbuzeni novým úspěchem, KISS chytili velkou vlnu inspirace a necelý rok po vydání Alive! vychází album Destroyer s písněmi Detroit Rock City, God of Thunder, Shout It Out Loud či úspěšnou baladou Beth. S vydáním dalšího alba, Rock and Roll Over, potom pomalu začala nastávat zlatá éra KISS.

Ace Frehley: „Kamarád mi právě řekl, že jsem legendární rocková hvězda."

Desítky vyprodaných koncertů po celém světě, haly a stadiony nacpané pomalovanými fanoušky, napodobujícími jednotlivé členy kapely, sběratelské figurky KISSáků, prodeje karnevalových KISS masek a mnoho dalšího. Přesně to charakterizovalo vydaní studiového alba Love Gun a druhé koncertní živé desky, Alive II. V polovině sedmdesátých let byli KISS jednou z nejpopulárnějších a komerčně nejúspěšnějších skupin na celém světě. Obrovská popularita spolu s netradičním a provokujícím vzezřením kapely však přinesly i své stinné stránky v podobě protestujících věřících. Co koncert, to skupinka lidí s transparenty, hlásajícími nejrůznější nenávistná hesla, mířená na hlavy Paula, Genea, Petera a Ace.

„Nějaká skupina katolických matek přišla s tím, že název KISS znamená ,Knights In Satan’s Service‘ (Rytíři ve službách Satana). V tisku jsme jim odpověděli, že to mají špatně a správně to je ,Keep It Simple, Stupid!‘ (Ber to v klidu, blbče!),“ vzpomíná dnes se smíchem Gene Simmons. KISS se však nenechali za žádnou cenu vykolejit a nadále udržovali svůj rozjetý vlak v plné rychlosti, dokonce s nimi byl i natočen film KISS Meets The Phantom of the Park, který sice ve své době měl velký ohlas, rozhodně se však nejednalo o filmový klenot. Zanedlouho nastal i obrovský průlom v Japonsku, kde kapela zlomila někdejší rekord skupiny Beatles v počtu prodaných lístků na koncert. V samotné kapele se však zvětšovaly spory, neshody a nepříjemnosti. Kluci spolu trávili tolik času, že si začali doslova lézt na nervy…

Bill Aucoin: „Možná si od sebe prostě potřebujete trochu odpočinout."

Tento interní problém ve skupině vyřešil tehdejší manažer, Bill Aucoin. Poznal, že kapela si od sebe potřebuje dát trochu oraz. Každý z kapely tak samostatně odešel do studia, realizovat vlastní hudební představy bez toho, aby mu do práce kdokoliv kecal, jak se to v KISS stávalo. Dne 18. září 1978 tak ve výsledku vychází čtyři sólová alba od jednotlivých členů kapely. Všechna ale spatřila světlo světa ve stejný den a měla velmi podobný design. Jednalo se tak o jeden z nejodvážnějších kroků v celé historii KISS, přinesl však své výsledky.

Rozpory v kapele částečně ustaly a o pár měsíců později odpočatá skupina opět vklusala do studia, tentokrát už společně. Výsledkem bylo album Dynasty. Na tom můžeme najít i píseň I Was Made For Loving You, která se okamžitě vyšplhala na první příčky hudebního žebříčku. Možná i proto, že měla taneční nádech a tou dobou více než cokoliv jiného letělo disco: „Někdo mi v diskuzi řekl, že bych nebyl schopný napsat taneční písničku, která by se hodila na diskotéku. Byl jsem toho názoru, že napsat něco tak jednoduchého a nudného musí být schopen každý. Tak jsem napsal I Was Made For Loving You. Po nějaké době jsem šel v noci po ulici a z otevřených dveří disco klubu se linuly její tóny,“ vzpomíná Paul Stanley na vznik písně.