Gene Simmons: „Peter znamenal konečnou. S Ericem jsme si připadali, jako bychom znovu prožívali začátek kariéry."

Naneštěstí s Peterem Crissem to v té době šlo čím dál tím víc z kopce. Alkohol, drogy, nespolehlivost na zkouškách i při samotných koncertech a nepřizpůsobivost nakonec způsobily, že se zbytek kapely rozhodl jej požádat o odchod. KISS se tak ocitli bez bubeníka a následné album Unmasked bylo natočeno se studiovým hráčem. Vyvstala také otázka - kým Petera nahradit? KISS proto uspořádali obrovský konkurz, na který přišli bubeníci snad ze všech koutů USA.

Skupině se nejvíce zalíbil kluk jménem Paul Caravello. Na první setkání s ním vzpomínají všichni členové kapely dodnes s úsměvem a velmi rádi. „Od začátku byl skvělý, okouzlující jako dítě a měl srdce ze zlata. Nakonec nás požádal o autogram a odešel. To nás všechny vzalo, byl prostě roztomilý a moc stál o tu příležitost s námi hrát. Byl po všech stránkách lepší než Peter,“ popisuje onen den Gene Simmons. Novému členu kapely bylo změněno jméno na Eric Carr a jeho maskou se stal lišák (The Fox).

S novým členem jakoby kapela opět ožila. Eric do jejího středu vnesl nové nápady, elán a především svůj ryzí charakter, který oceňovali naprosto všichni. Pro KISS byl v ten čas jako živá voda, kterou nutně potřebovali na nadcházejícím evropském turné. Na tom dělali KISSákům předkapelu Bon Jovi. Po turné v Evropě následovala štace po Austrálii, kde v tu dobu byli KISS jednou z nejvlivnějších kapel. Vyprodané stadiony, kluby nacpané po strop dívkami, šílené večírky. Kapela si užívala pravý život hvězd. Obrovská sláva a peníze však začaly mít negativní vliv také na kytaristu Ace Frehleyho, který víc a víc podléhal alkoholu a začal být obdobně nespolehlivý a nedochvilný jako před časem Peter.

Po návratu z turné chtěli KISS nahrát další album, Ace se na něm však téměř nepodílel. Přestal docházet na zkoušky i do studia, a tak kapela většinu jeho nahraných partů nahradila za pomoci studiových hráčů. I přes tyto komplikace poté roku 1981 vychází album Killers a o rok později deska Creatures Of the Night. Na obalech obou alb je kapela vyfocena i s Acem, ačkoliv se na písních nepodílel.

Gene Simmons: „Sláva dělá z lidí zrůdy."

Roku 1982 je nakonec rozhodnuto: Ace Frehley odchází z kapely a je nahrazen kytaristou, který ve studiu KISS nejvíce pomáhal při nahrávání Creatures Of The Night, Vinniem Vincentem. Vinnie tak s kapelou odehrál plánovaná turné s maskou ,Ankh warriora‘. Acův odchod měl nadále velmi negativní vliv na úspěšnost kapely. Deska Creatures Of The Night sice měla slušnou prodejnost, na poměry KISS ale šlo spíše o neúspěch. Paul s Genem proto začali velmi usilovně přemýšlet, jak zabránit pádu popularity a přišli s opravdu radikálním řešením: sundat své legendární masky.

Svůj šílený nápad KISS uskutečnili roku 1983 při focení bookletu na nové album Lick It Up. Tento čin způsobil hotové zemětřesení ve světě rock and rollu a vlnu nejrůznějších diskuzí. Přinesl však i své ovoce. Společně s albem Lick It Up vzrostl prodej starších desek, na kterých byla skupina focena ještě v kostýmech s maskami. Na koncertech se také stal výraznějším zpěvák Paul Stanley, místo démonického Simmonse. Postupně se však zjistilo, že Vinnie Vincent nebyl pro kapelu zdaleka tou nejlepší volbou, a tak je kvůli svému chování ze skupiny vyhozen a nahrazen kytaristou jménem Mark St. John. S Markem na postu sólového kytaristy vychází roku 1984 deska Animalize a je naplánováno celosvětové turné. Mark se však v KISS ještě ani nestačil ohřát a kvůli své nemoci, která mu znemožňovala hrát na kytaru, je nucen kapelu opustit. Ze světoznámých KISS se tak pomalu stává kapela, která takřka mlela z posledního.

Paul Stanley: „Bylo to, jako by mi umřel brácha... Erica jsme milovali."

V této nouzi přispěchal KISS na pomoc Bruce Kulick, který s KISS spolupracoval už dříve ve studiu a plánované turné Animalize turné tak svou přítomností zachránil. Druhá polovina osmdesátých let byla pro KISS ve znamení barevného oblečení a natáčení mnoha a mnoha videoklipů k novým písním z desek Asylum, Crazy Nights a Hot In the Shade. Během zuřivého koncertování se ale u Erica Carra začaly objevovat zdravotní potíže a byl mu diagnostikován nádor na srdci. I přes veškerou snahu lékařů se Ericův stav stále zhoršoval, což byla pro KISS velká rána.

„Byl neuvěřitelný. Nedal na sobě až do poslední chvíle nic znát,“ říká o Ericově boji s rakovinou Gene. Po čase už všem bylo jasné, že Eric dál hrát nemůže a i přes jeho ohromnou vůli pokračovat dál nakonec 24. listopadu 1991 umírá na krvácení do mozku, ve stejný den, v jaký zemřel i zpěvák skupiny Queen, Freddie Mercury. Smrt v rodině KISS byla vskutku velkou ránou jak pro kapelu, tak pro fanoušky. Na Ericovu počest skupina vydala roku 1992 album Revenge, na kterém je jako pocta Ericovi zařazena píseň Carr Jam 1981 s Ericovým bubenickým sólem, nahraném před lety ve studiu. Na Revenge také vyšla i píseň God Gave Rock & Roll To You II, která byla nahrána ještě za Ericova života. Videoklip k této písni byl také poslední věcí, kterou Carr stačil v kapele před svou smrtí udělat a ačkoliv ve studiu bubenický part nenahrál, ve videu je to právě Eric, kdo sedí za bicími.

Gene Simmons: „Věděl jsem, že znovu věřit těm dvěma je o hubu, ale nakonec to vyšlo."

Po Ericově smrti kapela poněkud zvolnila tempo, Carra na pár následujících let nahradil bubeník Eric Singer a s ním byla nahrána deska Carnival of Souls. V roce 1996 Paula Stanleyho zkontaktoval Peter Criss (na popud své dcery) s omluvou a prosbou, jestli by si s KISS nemohl někdy znovu zahrát. Všechny Peterova prosba zaskočila, zrodil se tak ale nápad dát dohromady původní sestavu. Souhlasil dokonce i Ace Frehley, a tak si Paul, Gene, Ace a Peter opět zahráli společně v pořadu MTV Unplugged. Tento koncert zažehl první jiskru k oficiálnímu spojení původní sestavy.

KISS nasadili opět své masky, oprášili staré kostýmy a vyrazili znovu dobýt hudební svět. Lístky na koncerty mizely závratnou rychlostí v řádu hodin. Inspirováni tímto obrovským fanouškovským ohlasem se opět sjednocení KISS rozhodli vydat i album v původní sestavě. Roku 1998 tak spatřila světlo světa deska Psycho Circus, následovaná dalším turné. Ačkoliv v samotném studiu na albu málokdy hrají doopravdy Peter s Acem, Psycho Circus zaznamenal neuvěřitelný úspěch v prodeji i oblíbenosti. Hlavní píseň desky, stejnojmenná Psycho Circus, zanedlouho obdržela dokonce i cenu Grammy za nejlepší hardrockovou skladbu.

Popularita skupiny opět vzrostla. Důkazem bylo i uvedení na Hollywood Walk of Fame. KISS dostali vlastní hollywoodskou hvězdu 11. srpna 1999 a na čas se vrátili do starých kolejí, dokonce byl i natočen film s názvem Detroit Rock City, vyprávějící příběh skupiny fanoušků, kteří udělají cokoliv, aby se dostali na koncert KISS.

Peter Criss: „Chvíli to bylo znovu fajn, ale dlouho by to nefungovalo..“

Všechno má ale svůj konec a po dohodě se do kapely roku 2000 znovu vrací bubeník Eric Singer. I Ace Frehley se se skupinou opět rozchází a přenechává své místo kytaristovi Tommymu Thayerovi. V této sestavě odehrála kapela koncert Kiss Symphony: Alive IV za přítomnosti celého symfonického orchestru na pódiu. Masky však kapela od Psycho Circusu už nesundala. Alive IV vyšlo i jako deska, na které si můžeme poslechnout mnoho starých písní KISS nahraných nově se zmíněným orchestrem. 

V uskupení Paul Stanley, Gene Simmons, Tommy Thayer a Eric Singer vydali KISS v novém mileniu ještě dvě alba. Prvním byla deska Sonic Boom z roku 2009, druhým nahrávka Monster. Obě alba a následné uvedení kapely do Rock and Roll Hall of Fame, rockn‘rollové síně slávy, jsou dodnes nezpochybnitelným důkazem toho, že KISS rozhodně ještě nepatří do starého železa. A chcete-li se o tomto faktu přesvědčit na vlastní kůži, neváhejte vyrazit 8. června 2015 do pražské O2 areny, kde KISS odehrají velký koncert v rámci čtyřicetiletého výročí existence kapely.