Když se roztočí placka v přehrávači, hned od úvodu zjistíte, s kým máte tu čest. Pánové v intru nazvaném Prelude: Trash City Bar I představí kapelu i nahrávku, která se hned vzápětí rozjede naplno. Tempo je od počátku punkově rychlé a drží posluchače v taneční náladě. To potvrzuje první song s názvem We Call The World a jednoznačně jde o skladbu hodnou toho, aby se jmenovala stejně jako celé album. Jde o klasický punk-rockový rychlý nářez, který zajistí zahřátí posluchače na provozní teplotu, ze které už nevypadne. Po baskytarovém intermezzu navíc přijde překvápko... Foukací harmonika, která z klasiky dělá něco osvěžujícího. Díky písni Rum And Tatoo's, ve které hostuje Beverly Crime z Radio Dead Ones, se posluchač dostává na vlnu rock'n'rollu, při které se mu mohou vybavit Hřebejkova Šakalí léta. Druhým pěveckým hostem se stal David Holý z Unholy Preachers, který si zazpíval v All My Friends.

We Call The World obsahuje i starší skladby

Na desce jsou zařazeny i starší písně, které již byly vydány. Do tracklistu tak byla zařazena například singlová píseň City Is Your Home. Tato skladba začíná foukací harmonikou a teoreticky by se hodila na stadióny. Jde jen o to, jestli by poté neztratila své kouzlo. Obecně lze totiž říci, že tvorba Bombs From Heaven jsou vypalovačky, kterým sluší bary a naplněné kluby.

Další písně ze starší tvorby vyšly na demu Welcome Aboard a patří mezi ně pecky Poison a Bombs From Heaven, které jednoznačně patří ke kouskům, které nenechají diváky na koncertě vydechnout. Let´s go! je také skladbou z demo nahrávky a jednoznačně zajišťuje desce hudební rozmanitost, protože nás díky banju Michala Watchmakera přenese na divoký západ. Tentokrát však nejde o bar nebo hospodu, ale poctivý westernový saloon.

Jednoduché a přímočaré texty v angličtině jsou v rámci stylu, který Bombs From Heaven hrají, naprosto vhodné. Deska jako celek je kompaktní a jsou cítit vlivy kapel, jako jsou Rolling Stones, Rancid nebo Dropkick Murphys. Musíme však připustit, že nejde o výrazně originální materiál a větší míra experimentů s foukací harmonikou by tomu jistě pomohla. Kapela vše vyvažuje hudební rozmanitostí nahrávky a především všudypřítomnou energií. Vždyť, kdo by zkoumal dokonalost a originalitu The Clash. Pokud tedy někdo bude mít pochyby, měl by si zajít na koncert a popřejme mu jen, aby ho v kotli neušlapali.