Ačkoli je to již přes padesát let, co první člověk vyletěl do vesmíru, a přes třicet let, co v něm byl i poprvé český kosmonaut, deska 300 měsíců je připomínkou těchto událostí, jež ovlivnily i umělce z Kora Et Le Mechanix, kteří snivým způsobem natočili vskutku ambientní nahrávku.

Čtěte také: B4 na podzim vydávají nové album a spouštějí nový web

Minimalisticky pojaté album obsahuje dvě skladby dlouhé více jak dvacet minut. První stopa nazvaná Vakuum tajuplnou rezonancí jako by připomínala klid a ticho vesmíru, kde platí jiná pravidla a řád, než je ten pozemský. Když se do tohoto klidně znějícího tónu sem tam ozve jakýsi útržek lidské řeči, tóny klavíru či zvuky různých elektronických hračiček, jako by to připomnělo ruchy, které lidstvo nevědomky vysílá do vesmíru prostřednictvím satelitů a rádií.

Všudypřítomný záhadný klid nabízí prostor k zamyšlení, který vnímavou mysl může až znervózňovat, neboť další vývoj skladby je neznámý a tajuplný. Právě jako vesmír.

Na druhé stopě s názvem Magnetar dostávají zvuky konkrétnější podoby, poprvé nabízí i jakousi pravidelnost a náznak většího spádu. Několik zvukových smyček podporuje představu tajuplného kosmu, kde by třeba i tyto ozvěny a tóny mohly znamenat, že nejsme ve vesmíru sami. Když se posluchač nechá vtáhnout do klidného soukolí zvuků, prostor pro fantazii myšlenek je nekonečný jako vesmír, což bylo zřejmě i cílem autorů.

Nádherně zpracovaný obal desky 300 měsíců též podporuje fascinaci autorů vesmírem, kosmickými raketami a představami o cestování do dalekých galaxií. Citace ze Solarisu Stanislawa Lema naznačují určitě inspirace ústřední dvojice, podpořené například obrázky z knihy Konstantina Volkova Přistání na Venuši či obrázkem Lajky.

Občasné tóny v pozadí tajuplné rezonance nabízejí zvukovou představu vesmíru

Deska 300 měsíců je tedy jakousi nostalgií autorů vzpomínajících na své dětství, kdy snad každý kluk chtěl být kosmonautem a objevovat nové planety. Připomínka pětadvaceti let spolupráce Filipa Homoly a Michala Kořána je tedy v podstatě nostalgickým ohlédnutím do minulosti, kdy tyto sny vyjadřovaly i touhu po lepším světě. Myšlenky těchto časů jsou patrné jak z nahrávky, tak z obalu, a představují tak živou formu vzpomínek na doby již dávné, přesto však nezapomenuté.

Pro zvukový základ desky posloužily různé loopy, pípání iphonů, několik tónů klavíru, ale také například signály z éteru Radia 1. Fantazie tedy autorům opravdu nescházela. Na masteringu se podílel Moimir Papalescu, o produkci se postarali Kora Et Le Mechanix spolu s Josefem Jindrákem. Deska vychází ve vydavalství Polí5.