Samotné duo tvoří baskytarista Karel Žďárský z experimentální skupiny B4, jenž na tomto albu ovšem hraje na violoncello a kytaru, a kytarista Martin Peřina z kapely Akline. Právě tito dva hudebníci se jednou náhodou potkali na chodbě domu, kde oba bydlí. Navíc shodou okolností to bylo při zjištěném úniku plynu, čímž příběh získává na pikantnosti.

Čtěte také: Na nové desce skupina B4 zavítala i do popových vod

Slovo dalo slovo, přišlo několik zkoušek a dvojice začala spolu vystupovat. Svoji tvorbu postavili na několika nosných myšlenkách. Jemná souhra violoncella a kytary, při níž je fascinující sledovat klidnou komunikaci Žďárského a Peřiny, elektronické smyčky a loopy, jichž je hojně, ale zato s citem využíváno, a v neposlední řadě meditativní nádech celé desky. Toto jsou základní stavební kameny dua Sousedi.

Na albu nalezneme celkem deset písní, které vynikají hlubokou a zamyšlenou atmosférou, která místy působí až poněkud pochmurně a stísněně, přesto však posluchače k sobě připoutá a zaujme onou tajuplnou poetikou, jíž je celá deska protkána. Aby toho nebylo málo, přivedli si Sousedi k natáčení i několik hostů.

Mezi výčtem jmen na vkusně navrženém obalu nalezneme například Dorotu Barovou, ta se na několika písních chopila čistě vokální role, bubeníka Tomáše Čížka, violistu Martina Keberleho a básníka a zpěváka Ladislava Puršla. Jejich zapojení bylo vhodně využito ve skladbách, čímž ozvláštnili i již natolik promyšlené kompozice.

Ačkoli elektroakustická podoba by zdánlivě tlačila dvojici do rockových poloh, při vnímavějším poslechu vyjde najevo, že Sousedi čerpají i z mnoha jiných žánrů včetně folku ale také třeba vážné hudby. Míra abstrakce, ve které se všechny tyto vlivy promíchaly, funguje dokonale v jednom duchu, čímž vybízí k poslechu desky jako celku, ne jako jednotlivých písní. Tím získá posluchač ucelený dojem o umělecké výpovědi Karla Žďárského a Martina Peřiny.

Vydavatelem desky je nakladatelství Polí5, které zašťítilo například i několik posledních alb skupiny B4. Polí5 tak opět dokazuje, jak významnou roli hraje na alternativní hudební scéně, kde v posledních letech produkčně vzrůstá čím dál více jeho význam.

Téměř hodinu dlouhá stopáž uteče při jednom poslechu jako voda. Písně na sebe v onom klidném duchu navazují, ačkoli se rytmicky i stylově leckdy liší. Nezbývá tedy než vyseknout poklonu Sousedům za výsledek jejich hudebního snažení. Kéž by každé sousedské setkání bylo v našich končinách tak obohacující a přínosné, jako tomu bylo u Karla Žďárského a Martina Peřiny.