Role předskokanů se zhostilo velšské uskupení pod názvem James And The Cold Gun. Hudebně určitě do skladby večera dobře zapadlo, i když nic vyloženě zapamatovatelného se na jevišti neodehrávalo. V hlavě mi utkvěla skladba Meet Your Maker, inspirovaná sebevražednými tendencemi, s nimiž se v minulosti potýkal zpěvák James Joseph. Na pohled jistě nejvíc zaujala blonďatá basačka.
Duff se svým bandem na scénu nastoupili bez nějaké výrazné pompy za zvuků intra Lighthouse - Reprise, namluveného samotným Iggym Popem. Pokud byl v sále někdo, kdo čekal set skládající se z hitovek Duffovy domovské kapely, musel být dost šokovaný, když se kapelník mávnutím ruky pozdravil s publikem, chopil se akustické kytary a spustil přemýšlivou Forgiveness. Moc takových lidí ale v (bohužel ne zcela zaplněném) sále nebylo. Naopak, publikum bylo nečekaně dobře připraveno a s McKaganovou tvorbou obeznámeno, což asi trochu zaskočilo i samotného interpreta, který to nezapomněl pochválit. Výsledkem byla každopádně vřelá, až intimní atmosféra, kterou nedokázal narušit ani incident s kelímkem, vhozeným na pódium někým z publika. McKagana to sice zjevně rozladilo a nezapomněl výtržníkovi patřičně vyčinit, ale není pochyb, že si v Guns N’ Roses prošel v mládí mnohem divočejšími incidenty.
To ale dost předbíhám. Úvodní část setu se totiž obešla takřka úplně bez řečí a kapela přecházela z jednoho songu plynule do dalšího, přičemž střídala pomalejší kusy s těmi svižnějšími s pravidelností nádechu a výdechu. Hudebníci byli bezchybně sehraní a s výjimkou sólového kytaristy Tima Dijulia na sebe nikdo nepoutal přebytek pozornosti. Jeho nástroj v poklidných pasážích krásně hladil, ale dokázal se rozdivočit, když to song vyžadoval.
Na deskách Lighthouse a Tenderness, jež obstarají drtivou většinu setlistu, je znát, že jejich autor pochází ze Seattlu, kde se zrodil grunge a písničkářství tu má velkou tradici. Pozlátko losangeleské scény je mu tak dost vzdálené. Mnohem bližší je mu punková syrovost, jež konečně ovlivňuje i jeho skladatelský vklad do repertoáru Guns N’ Roses. Odráží se to i ve volbě coverů, jež se rozhodl do svého repertoáru zařadit. I Wanna Be Your Dog od The Stooges známe v jeho podání i z koncertů Guns N’ Roses, publikum také ocení klasiku I Fought the Law v interpretaci proslavené The Clash. Na své si nakonec přišli i fanoušci Duffovy domovské kapely – You’re Crazy byla bez zaváhání největší divočina večera. Došlo i na Duffův projekt Loaded, z jehož repertoáru si zpěvák zvolil procítěnou Wasted Heart.
Duff McKagan vzal své fanoušky na cestu zákoutími své pohnuté minulosti. Nevydal se snadnou cestou a neuhýbá před city a zranitelností. Neskrývá se za zvukovou stěnou. Užívá si muzikanství, umocněné skvělým zvukem, v němž se akustická kytara nikdy neztrácí. Co tak před sebou máme, není rocková hvězda, ale sympaťák se srdcem na dlani. S takovými je vždy radost pobýt.
Setlist: Forgiveness, Chip Away, This Is the Song, I Saw God on 10th St.Tenderness, Feel, Holy Water, I Wanna Be Your Dog, I Just Don’t Know, Fallen Ones, Fallen, Wasted Heart, Longfeather, Just Another Shakedown, I Fought the Law, You're Crazy, Lighthouse, You Can't Put Your Arms Around a Memory, Heroes, Don't Look Behind You
