Pětičlenná ostrovní formace Editors, která se v hudební branži pohybuje už něco kolem třinácti let, obsadila začátkem letošního října pulty obchodů s novinkou In Dream, v pořadí pátým přírůstkem do diskografie. Tom Smith a spol. nyní v už zaběhnuté obrozené sestavě (pozn.: v roce 2012 Editors opustil dlouholetý kytarista Chris Urbanowicz, kterého nahradili hned dva noví členové) nahráli album zcela sami kdesi ve Skotsku, v odlehlé přírodě uprostřed ničeho a s minimálním využitím techniky. „Naše posední nahrávka byla odrazem toho, jak jsme se učili chodit na nových nohách. In Dream, první deska, kterou jsme si produkovali sami, je naším ponořením se, je to opravdová studiová nahrávka, vytvořená v izolaci jen naší pěticí.“

Na úvod je potřeba říci, že snová novinka je trochu jiná, než na co jsme u Editors zvyklí z dřívějška. „Hudba může být popová, zároveň však stále experimentální,“ prohlásil před vydáním Smith a poukázal na to, kam se s deskou chtěla kapela ubírat. Editors už rozhodně nejsou tak kytaroví jako dříve, tíhnou mnohem více k nenápadné elektronice a větší důraz je kladen na vokály a práci s nimi, stejně jako na temné a melancholické texty a celkovou přímočarost. Praha netrpělivě očekávala, až In Dream uslyší naživo, protože Britové k nám novinky vozí představit už tak nějak pravidelně a ví se, že to vždy stojí za to.

Koncert v Dlouhé ulici odstartoval s úderem deváté skladbou No Harm, debutovým singlem, který je zároveň úvodním článkem každého koncertu turné. No Harm se celkem bez přehánění dá označit za to vůbec nejintimnější a nejkřehčí, co Editors za třináct let existence vypustili do světa. S její gradací, kdy se k Smithovi na pódiu postupně přidávali i ostatní členové, doslova vstávaly chlupy na těle.

Podobných momentů bylo během hodinu a půl dlouhého vystoupení více – zmiňme například frontmanovu sólovku Smokers Outside the Hospital Doors odehranou v půli koncertu. Vedle nových skladeb ale nechyběly ani pro fanoušky dnes už lidové kytarovky Munich, Formaldehyde nebo A Ton of Love, při nichž se vyprodaný klub dával do pohybu. Přídavek pak kapela nejspíše kvůli nachlazení zpěváka zkrouhla na minimum – třešničkou na pomyslném dortu byla skladba Papillon z desky In This Light And On This Evening.

Od začátku koncertu bylo jasné, že Smithova ležérní elegance a jednoduché osvětlení scény bez zbytečných příkras kladou důraz na jakousi intimitu, kde se v prvé řadě nechává vyniknout zpěvu a emocím. In Dream tu samozřejmě dostala více prostoru, i přesto Editors zvládli zahrát z každého rožku trošku. Setlist pražského koncertu skvěle vybalancovali, nové skladby prokládali staršími, intimní balady se prolínaly s rockovějšími momenty, přičemž vznikl neuvěřitelně celistvý celek. Progres je znát, odklon od zavedeného stylu je příjemným překvapením a my jen doufejme, že se k nám Editors podívají zase s deskou číslo šest.