Pořadatelům hned na začátek patří velký dík za zveřejnění časového harmonogramu a dodržování časů na místě, jelikož s úderem avizované půl osmé večer se na pódiu objevila předkapela – polsko-česká zpěvačka Agu a kytarista Viktor. Co se stylu týče, jako předkapela zpěvačka pasovala, jelikož snové skladby, které zpívala v polštině, češtině i angličtině, se nesly na hodně intimní vlně. O gradaci se mluvit moc nedalo, ale přesto její vystoupení působilo sympaticky. Nejlépe vyznívala v obou slovanských jazycích, tato poloha ji rozhodně seděla více, než angličtina, která skladbu odvedla do unylých poloh, které připomínaly mnoho jiných skladeb. Během vystoupení hodně využívala looper, předtáčení jednotlivých linek celkem fungovalo, však v některých momentech zpěvačka nepůsobila nijak originálně a zapamatovatelně.

O hodinu později se sál zaplnil a Fismoll mohl spustit. Hned jako první skladba zazněl hit Eager Boy, pohodovka, ve které nastolil atmosféru večera i ukázal rozsah svého hlasu. Během hodinu a půl dlouhého koncertu představil skladby z dvou svých alb – debutu At Glade a novinky z minulého roku Box of Feathers. Zpěvák působil velice skromně, obzvlášť když se publiku pokoušel sdělit, o čem jeho skladby jsou. Velmi intimní a osobní skladby o lásce a naději zpívané v angličtině byly na poslech velmi příjemné. Ze začátku by byla mířená jen jedna připomínka ke zvukaři, jelikož basová linka byla až moc výrazná, zvláště když se doplňovala ještě s klasickou basou (na ni hrála Fismollova sestra), která pak nebyla skoro slyšet. Do takovéto melancholické atmosféry se dunění basy opravdu nehodilo, avšak během večera se zvuk vylepšoval.

Bicí se projevovaly jen v některých částech skladeb, většinou šlo o akustickou podobu ve složení pouze zpěv, kytary (které byly dvě, avšak často se střídaly a vyměňovaly) a občasná basa. Hlasově se Fismoll, byť teprve jednadvacetiletý, předvedl jako velmi dobrý zpěvák se zajímavou barvou hlasu v autorské tvorbě. Zajímavým, myslím, podstatným prvkem byla video projekce za kapelou, která citlivě doplňovala atmosféru jednotlivých písní, například létající ptáci ve skladbě Let´s Play Birds, obloha a vysoké hory v Made of Clouds nebo symbolické obrazce třeba ve skladbě Tales, která vyprávěla o zpěvákově zemřelém dědečkovi. Pozoruhodným motivem byl také hořící les, do jehož kořenů a kmenů se oheň dostával zespodu a pomalu ničil živé stromy.

S těmito motivy, které dokreslovaly působivé písně, přicházelo na mysl propojení přírody a především přírodních živlů, jelikož se zde objevoval vzduch, ve kterém letěli ptáci, oheň v lesích i v zemi a sníh jako kapalina, která sahá až do oblak. Propojení těchto dvou druhů umění se zde vydařilo jako alternativní přístup k folk-popové hudbě. Kapela se rozloučila v deset hodin zamyšleným přídavkem – dojemnou melodií Song of Songs, jež na závěr shrnula, jaké vystoupení bylo. Protože je Fismoll ještě velmi mladý a tudíž na samém začátku své kariéry, bude zajímavé pozorovat, kam se se svou tvorbou bude ubírat, však tato poloha čerpající z akustiky, folku a jemnosti mu bezpečně sedí.