Jako první ze tria kapel, jež se měly představit, na pódiu, nastoupila italská čtveřice Feline Melinda. Ačkoliv jsem o nich nikdy neslyšel, už na první pohled je jasné, že se nejedná o žádné mladé vyjukance (hrají spolu již od osmdesátých let). Muzikou do skladby večera dokonale zapadají, vyznávají melodický speed metal a umějí ho zahrát. Zpočátku jsem byl trochu na rozpacích z nevýrazného hlasového projevu zpěváka Roba Irbize, ale časem se dostal do formy a vše znělo přesně tak, jak mělo. Za třicet let svojí existence mají Feline Melinda v repertoáru všechny triky, potřebné k získání náklonnosti publika a dostat vyprodaný sál na svou stranu jim nedělá velké potíže, takže po půl hodince už všichni tleskají a prozpěvují si. Kapela se zkrátka role rozehřívačů zhostila na výbornou a jistě ulovila i pár nových příznivců.
Po rychlé přestavbě nastupují ostravští borci ze Salamandry. Představovat tuto partu metalovému publiku by bylo skutečně nošením dříví do lesa. Od svého vzniku v roce 1998 se Salamandra vypracovala až na samotnou špičku power metalu v naší zemi, vystupuje na těch největších festivalech a předskakuje kapelám jako Iron Maiden. Je tedy jasné, že s ní pořadatelé tohoto večera nemohli sáhnout vedle. A Salamandra nezklamala. Jejich set měl patřičný odpich a na vydechnutí vskutku nebylo příliš času. V kotli to začalo rychle vřít a atmosféra nadále utěšeně gradovala. Na závěr nesmí chybět Masters of Rock, hymna stejnojmenného vizovického festivalu. Potom už je půda patřičně připravena pro hlavní hvězdy večera.
Freedom Call už v naší zemi vystupovali mnohokrát, ale tento večer je to poprvé, co dokázali koncert vyprodat. V sále díky tomu není k hnutí a atmosféra je vskutku elektrizující. Kapela jako otvírák zvolí Tears of Babylon z desky Legend of the Shadowking a hned je jasné, že to byla dobrá volba. Koncerty Freedom Call opravdu ze všeho nejvíc připomínají večírek, kam si jdete s partičkou přátel dát dobré pivo a zaskotačit do rytmu snadno zapamatovatelných (ale ne tuctových) melodií). Freedom Call navíc ze všeho nejvíc milují chorály, sálem se různé ooooooo a aaaaaa nese velmi často.
Někomu by to možná přišlo až přehnané (a legrační), ale tady jsou Freedom Call mezi svými a právě tohle se od nich očekává. Frontman Chris Bay je vřelou atmosférou zjevně potěšen a rozdává úsměvy do všech stran. Páteř setlistu tvoří písně z novinkového alba Master of Light, jež vyšlo v listopadu loňského roku a fanoušci už ho mají zjevně dobře naposlouchané, neboť texty dobře znají, ale je jasné, že s největším ohlasem se setkávají klasiky jako Freedom Call nebo Carry On. Návštěvníky z míry nevyvede dokonce ani výpadek elektrického proudu během vyvrcholení celého koncertu v průběhu písně Metal Is For Everyone. Publikum si ji prostě dozpívá samo. I elektrické rozvody se ale nakonec umoudří a Freedom Call tak mohou program dotáhnout do zdárného konce.
Happy metal zkrátka slavil svůj triumf a Freedom Call si bezesporu upevnili svou pozici jednoho z miláčků českého metalového publika. Nutno podotknout, že cela zaslouženou.
Setlist Freedom Call: Tears of Babylon, United Alliance, Kings Rise and Fall, Union of the Strong, Freedom Call, Hammer of the Gods, Masters of Light, Carry On, Mr. Evil, A Perfect Day, High Up, Metal Is for Everyone, The Circle of Life, Power & Glory, Warriors, Land of Light
