Přátelská atmosféra na každém kroku, nafukovací hrad plný dětí a malí návštěvníci volně pobíhající po areálu a sbírající pivní kelímky. To je výčet několika situací, na které se přicházejícím lidem naskytl pohled hned za vstupní branou. Jak by taky ne, šlo především o ty nejmenší, pro které celý projekt organizátoři připravili. Během celého festivalu byl k dispozici také stánek Unicef, kde mohli zájemci přispět a získat informace o organizaci. V průběhu dne byl zástupkyni Unicef předán šek na šedesát tisíc korun a další peníze se podařilo vybrat díky dražbám Pejsků pro Unicef od Martiny Crhové. Například poslední dražený pejsek, Ája, se vyšplhal až na hodnotu osmnácti tisíc.

Po hudební stránce slunečný den zpříjemnil například písničkář Petr Skoumal, kterého vystřídal Robert Křesťan a Druhá Tráva. V podobném duchu navázal stále populárnější Tomáš Klus se svým parťákem Jirkou Kučerovským, kteří dali k lepším také hit Pánubohudooken s propracovanou ukázkou modulace. Jak sám Tomáš poznamenal, jednalo se o hudební lahůdku, na kterou bylo potřeba upozornit, aby někomu náhodou neunikla. Další, kdo přispěl se svou troškou do mlýna byla ostravská kapela Buty, která svými klasickými kousky jako František Dobrota, Krtek či Nad stádem koní pomáhala udržet dobrou náladu.

Největším hudebním tělesem, které se dostavilo na pódium letního kina v Tišnově, bylo uskupení The Tap Tap, které tvoří tělesně postižení studenti a absolventi škol pražského Jedličkova ústavu. Jejich vhodně zvolené písně, vtipné proslovy mezi jednotlivými skladbami a celkový hudební dojem bavil zaplněnou tribunu a vykouzlil velké množství úsměvů. Já na tom dělám od bratrů Ebenů, Známka punku od Visacího zámku nebo Black or White od Michaela Jacksona s českým textem o nesmyslnosti rasismu, to jsou jen střípky bohatého playlistu. Když pak ke konci vystoupení padla hláška: "Dodali jste nám tolik energie, že možná odejdeme po svých", bylo jasné, že si The Tap Tap získali celé tišnovské publikum.

Podívejte se také na fotogalerii

Výborný výkon podala kapela Už jsme doma, která svým alternativním bigbítem byla zajímavým žánrovým zpestřením. Následovala slovenská Peha, jejíž zpěvačka si patrně neuvědomila, že publikum před ní je usazené na kinotribuně a snažila se udělat na malém prostoru pod pódiem taneční kotel. Po rozpačitém výkonu však byl kapele odměnou relativně zaplněný taneční plac při přídavkové Vaně plné piraní.

Během celého dne bylo možné v areálu letního kina potkávat černě oděné depešáky, respektive fanoušky kultovního Oceánu. Ti se za tmy dočkali a kapela se zpěvačkou Jitkou Charvátovou odehrála vydařeně temný koncert, který na přání zakončili neplánovanou, a o to lépe zvolenou skladbou Básníci ticha. Hvězdou mezinárodního přesahu, která následně obsadila pódium, byla Jana "Uriel" Kratochvílová se svými písněmi Světla a Lásky. Jednalo se o první tuzemské vystoupení, které s bubeníkem Jiřím Hrubešem a kapelou po delší době naplánovali.

Kdo se těšil, zažil zklamání, které jednoznačně nebylo zaviněno samotnými hudebníky. Vypadávající mikrofon a celkově kolísající zvuk poškodil tuto zpěvačku s unikátním hlasovým rejstříkem a můžeme jen doufat, že ji to neodradí od dalších živých vystoupení. Během pasáží, které neutrpěly špatnou technikou, dokázala zpěvačka Kratochvílová, že jsou její hlasivky velký dar. Celý večer uzavřela kapela Švihadlo a v rytmu reggae s přídavkovou skladbou Zelený list se rozloučila se čtvrtým ročníkem festivalu Hudbou pro Unicef.

Autorka reportáže: Monika Bosáková