Koncertní předkapelou bylo domácí uskupení To žluté co máte na kalhotkách. Tato provokativní banda měla velmi těžkou úlohu, protože měla rozehřát dav pro ještě větší odvaz. A tak bylo z reakcí publika slyšet, koho se už nemůže dočkat, na koho čeká a pro koho si šetří svůj potlesk. Je však potřeba říci, že výkon byl po hudební složce dobrý. Každý, kdo má rád minimalistické elektro a 8-bitovou produkci, doplněnou o živé bicí a klávesy, si určitě přišel na své. Největší aktuální hit kapely, píseň Brno, se bohužel setkal s vlažnějším přijetím. Proto bylo vtipné sledovat smíšené pocity obecenstva, když byl oznámen přídavek v podobě zmíněné skladby.

Po malé přestávce a nutných úpravách vybavení nastoupili bratři v triku na scénu. Hurra Torpedo vystupuje v oldschoolových modrých teplákových soupravách. Standardně mají kalhoty na půl žerdi a včerejší koncert samozřejmě nebyl výjimkou. Nástup doprovázel bouřlivý potlesk a jásot, kterým po prvních pár taktech obecenstvo kapelu vyprovodilo zpět do šatny. Na pódiu totiž kompletně vypadl zvuk a bujarý nástup bylo potřeba zopakovat.

Podruhé se start vydařil a skupina svůj set rozjela naplno. Kytara hrála, zpívalo se a Kristopher Schau, kterého můžeme označit jako bubeníka a hráče na perkuse, bušil do mrazáku.
Členové kapely se střídali na různých pozicích na pódiu a také se měnilo náčiní, které používali ke své produkci. Ať už to byl ruční mixér nebo toustovač, vždy sklízela skupina velký potlesk a lidé čekali, na co dalšího se bude hrát.

Podívejte se také na fotogalerii ke koncertu

Sympatická byla také komunikace Torpeda s publikem. A to nejen v univerzální angličtině, ale také česky. Vrcholem tohoto snažení byla skladba Ježíšku, panáčku, kterou známe z televizních obrazovek. Ta byla zahrána v krátké verzi, která se opakováním stupňovala a končila, když norští umělci hráli s límečky od teplákových souprav nataženými přes hlavu.

Kytarista Aslag Guttormsgaard si podal svůj oblíbený sporák a začal cirkus, který je alfou a omegou celého vystoupení. Dav šílel. Aslag se do toho opřel vší silou a v rytmu mlátil do spotřebiče. Vše skončilo destrukcí tohoto, již notně poškozeného, kuchyňského vybavení. Poté následovalo kompletní odhalení kytaristova pozadí, kterým pak při těsném kontaktu se sporákem dokončil své řádění.

Poslední skladba zazněla po vyvolání publikem a přídavek odehrál baskytarista Egil Hegerberg s bubnem od pračky na hlavě. Do toho Kristopher mlátil jakýmsi obřím kolem o svou sestavu a následně házel sporákem, který dopadl jen těsně před první řadu nadšených fanoušků, kteří si toto rockově-industriální divadlo náležitě užili.