Program zahájila trojice herců, která pod taktovkou Ladislava Cmírala předvedla své improvizační umění. Jirka Kniha s velkou dávkou herectví vysvětloval v "čínštině s kantonským dialektem", jak to chodí na divokém západě, aniž by čínsky padlo jediné slovo. A Roman Blumaier si v roli tlumočníka vymýšlel, co Jirka může vysvětlovat, takže si vymyslel vlastní téma "o ženách". Bylo hodně povedené, jak se pánové vzájemně doplňovali. Celý blok uzavřel Saša Stankov, který předvedl píseň U stánků a slečna z publika, která neslyšela hudbu, ale viděla jen "pantomimické" pohyby, měla poznat, o jakou píseň jde. Pánové z Komediomatu se na jeviště vrátili ještě jednou, opět pobavili diváky a zároveň se zhostili role kmotra. V triku velikosti 7XL siamské dvojče Jirka a Roman popřálo vše nej a deska Kroskántry mohla být pokřtěna. Pivem...

Hlavní položkou večera byl samozřejmě vlastní koncert kapely Poletíme?, jejíž texty můžeme určitě považovat za vtipné, a tak byl Komediomat dobrou volbou. Frontman Rudolf Brančovský naběhl na pódium se svým banjem a od začátku hrál a zpíval naplno. To se dá v podstatě říci o všech dalších členech kapely. Hned ze začátku zazněly například písně Mařena nebo Zuzanka. Protože klub byl plný fanoušků, dobré nálady a přátelské atmosféry, docházelo k vtipným situacím. Při písni Pepův Happyend, když Ruda v textu narazil na slova: "Tak já platím panáka pro celou hospodu", tak se od baru ozvalo tak pronikavé "Hurááá", až se musel sám zpěvák smát.

Ruda není jediným zpěvákem skupiny. Bylo tak možné slyšet zpěv Jáchyma Hájka, který hrál také na trubku, a Vojtu Konečného, který svým charismatickým pěveckým projevem oba zmíněné pány doplňoval. Svým hlasem jednoznačně ovlivnil celkovou vokální složku, která díky tomu dostala příjemné zabarvení. Při písni Kus železa se na pódium dostavil Sváťa Kotas, který se svým pětistrunným banjem doplnil hudebníky. Již od začátku bylo možné v roli hosta na pódiu vidět, a ze zvukové aparatury slyšet, Pavla Křižanovského, který výsledný hudební zážitek výborně obohatil o saxofon. Daniel Čech působil jako zpívající bubeník bez mikrofonu, když prakticky během celého koncertu držel rytmus a zpíval si texty. Nevidí se to často a působilo to vážně sympaticky. Nemůžeme opomenout ani baskytaristu Honzu Berana, který si vystřihl parádní sólo, nebo Ondřeje Hájka a jeho klávesy. Možná mohly být více nahlas, ale tento drobný nedostatek se v celkové energii, která se z pódia valila, ztratil.

Podívejte se také na fotogalerii Zdendy Němce

Fanoušci zpívali sborově texty, takže když Ruda v písni Holky pitomý text zapomněl, prakticky se nic nestalo a jelo se dál. Při písni Kroskántry ze stejnojmenné desky, která byla předmětem křtu, diváci vzorně opakovali potřebné pasáže a opět jako "jeden muž" zpívali refrén. A protože vše klapalo na jedničku a návštěvníci koncertu vždy po písničce poctivě odměnili výkon, mohlo dojít i na přídavek. Takže ve 23:15, po více než dvouhodinové show, se kapela Poletíme? vrátila na pódium, a diváci tak mohli slyšet pomalejší Velrybu, protože po takovém výkonu bylo potřeba i trochu zvolnit.