Ti se na pódium dostali jako první. I když sál ještě zdaleka nebyl zaplněný, Alchymie svou energií rychle přilákala pozornost. Kapela letos oslavila deset let existence, takže se už rozhodně nemůže počítat mezi nováčky a je to vidět. Působí sehraným a sebevědomým dojmem. Hudebně se pohybuje v hájemství pop rocku s výrazným využitím akustické kytary a houslí, jež dává místy vzpomenout na začátky Divokýho Billa, či UDG. Obecně vzato tedy nic úplně pro mě, ale Alchymie ví dobře na koho cílí a svou práci dělá dobře. Navíc výborně nazvučené písničky zní naživo mnohem rockověji, než na výrazně akustičtějších studiovkách. Na rozehřátí publika určitě ideální. A když na závěrečnou Válku v postelích přiběhne do refrénu vypomoci zpěvák Komunálu Luboš Suchánek, publikum dává hlasitým potleskem najevo svou spokojenost.
Alžběta to z domovského Nového Bydžova má do Králík asi pět kilometrů, takže se může spolehnout na domovskou atmosféru. A té se jí dostane. S Komunálem tuhle partu spojuje především fakt, že má ve svých řadách charismatického zpěváka. Díky nezaměnitelnému Radkovi Řezníčkovi lze Alžbětu snadno identifikovat jak vizuálně, tak sluchově. A spoléhají se na to možná až moc. Nesnaží se o žádnou revoluci a na nahrávkách se hodně opírají o dokola opakované refrény, což mě osobně od jejich poslechu spíš odrazuje. Ale naživo to funguje parádně. Řezníček v pohodě zvládá mezi vším koulením očima a vyplazováním jazyka bez problému dávat všechna úskalí pěveckého výkonu, jež ho nezřídka zavedou dost vysoko. A publikum si zase užívá všech těch melodických refrénů, s nimiž mu rádo vypomáhá. Platí to dokonce i v případě třech songů z čerstvého alba Kouzelník. Výsledkem je, že atmosféra celého setu je od začátku do konce skvělá a fanoušci se hlasitě dožadují přídavku.
Komunál svoji sérii zahajuje ikonickým intrem hitu Hrobník a smrt, což je song, jímž vystoupení chlumeckého kvintetu většinou spíš vrcholí. Kapela nechce zjevně upadnout do rutiny a ráda s jednotlivými aspekty svých koncertů hýbe. To je vždy osvěžující. Zatímco ten loňský byl hodně nostalgický, letos se do dob Komunálního odpadu sahá jen pro největší hity, bez nichž by to asi nešlo a v jednom případě naopak o překvapivou, mnoho let nehranou depresi Na kříži. Ono obecně, když odhlédnu od všech těch úsměvů a vtípků, jimiž všichni zúčastnění nešetří, náplň tohoto setu je poměrně temná. Mezi tématy zvolených skladeb najdeme vše od smrti, sebevraždy, prostituce až po pedofílii.
Na sále ovšem není po chmurách ani stopy. Komunál se pyšní opravdu hodně blízkým vztahem se svým publikem a i tentokrát je vzájemné přelévání energie mezi kapelou a hledištěm takřky fyzicky hmatatelné. Hudebníci využívají celý prostor pódia i dlouhé lávky, aby si je fanoušci jaksepatří kontaktně užili. Není moc znát rozdíl mezi tím, kdy zní klasiky typu Jedenáct hodin do útoku, či Děvka, nebo novější zářezy z posledního alba. Naposloucháno mají vše. Však také od vydání studiovky Naše věc už uběhly tři roky a Luboš Suchánek slibuje na příští rok novou řadovku, jejíž křest proběhne na velkém koncertu s Protheem v pražském Foru Karlín. Na ten si ovšem budeme muset počkat až do příštího října.
Komunál s Alžbětou zakončili společné turné v Králíkách dle očekávání ve velkém stylu a k maximální spokojenosti svých fanoušků.
Setlisty
Alchymie Dýchej, Kluk, Po sklenkách, Lásko, Břehy, Lovec, Divadlo vol. 2, Nevinná, Volný, Milníky, Až mi na to přijdou, Válka v postelích
Alžběta Najdi svůj směr, Kopí osudu, Štvanice, Zastavte motory, Horizont událostí, Je jenom na nás, Tohle by stačilo, Zpověď, Namyšlenej, Čachtická paní, Čas, Prolog, Vítězná
Komunál Hrobník a smrt, Vlci v nás, Malíř, Děvka, Stopy upocených těl, Strom, Střílej zezadu, Až mě ráno povedou, Poslední kulka, Holčička, Jedenáct hodin do útoku, Na kříži, Psanec, Cikánka, Špinavý ráno, Je to zlý, Zapalte nás, Chycenej v sítích, V kůži klauna
