Přestože se kvůli záplavám musel letošní ročník Respect festivalu přemístit z ostrova Štvanice do parku Ladronka, nebyli diváci o nic ochuzeni. Vyšlo krásné počasí a břevnovský park poskytl velmi příjemné prostředí. Ohrazený areál zaplnily nejrůznější stánky s orientálním zbožím i kuchyní, čajovny, kavárny i žonglovací dílna a instalace významných umělců.

Prohlédněte si také fotoreport z letošního ročníku Respect festivalu

Diváci si mohli prohlédnout dílo Alfa princip mladé sochařky Terezy Erbenové, která chtěla pyramidou z barevných židlí vyjádřit hierarchii, jaká se objevuje v každé společnosti. Tato instalace byla zpočátku obklopená dětmi, pro které se stala přitažlivou atrakcí, a proto ji museli později pořadatelé ohradit. Zajímavé dílo z plotů Paradise now představil Krištof Kintera, který volně po prostoru festivalu rozmístil ocelové jeleny.

Dalším z vystavovaných děl byla série interaktivních zvukových instalací Michaela Delii, umělce a muzikanta, který také hudebně doprovodil sobotní improvizované vystoupení Petra Nikla Bludný rybář.

K pohodové víkendové atmosféře přispělo i to, že festival láká také rodiny s dětmi, pro které připravil bublinkovou dílnu i umělecké a sportovní aktivity. To vše si mohl každý návštěvník prohlédnout zatímco se na pódiu střídaly jednotlivé kapely. Hudba totiž byla tím hlavním důvodem, proč o víkendu dorazit na Respect festival, jehož logem se stala hlava vlka, ztvárněná několika jednoduchými přímkami.

Moderátorem letošního ročníku se stal milovník blues Ladislav Čumba. Uvedením hudebního tria MLM, chvíli po druhé hodině odpolední, festival odstartoval. Po nich zahrál vynikající íránský bubeník Mohammad Reza Mortazavi, hrající na perkuse, jedny z nejstarších hudebních nástrojů se specifickou dlouholetou tradicí. Výraznějším interpretem sobotního programu byla alžířanka Hasna El Becharia. Zpěvačka zářila v pestrých orientálních šatech a zahrála také na loutnu gulmbri, která byla dříve v náboženském bratrstvu Gnawa určena jen mužům.

Sobotní odpoledne nabídlo také flamenco rytmy, i když netradičně propojené s elektronickou kytarou. Postarali se o ně Salao a Jaco Abel ze Španělska. První den festivalu zakončil africký hudebník King Ayisoba, přední představitel hiplifu, novotvaru, jaký vnikl v současné Ghaně.

Hlavní program však přišel v neděli, kdy sérii koncertů započal v Praze žijící kolumbijský hudebník Ivan Gutiérrez, známý především díky dřívější spolupráci se Zuzanou Navarovou. Na Respect festivalu zahrál spolu s kapelou Madera. Během jejich vystoupení se diváci teprve začali postupně scházet, posedávali před pódiem a poslouchali jejich latinské rytmy, které pak vystřídala krásná libanonská zpěvačka Yasmine Hamdan, jež přitáhla pozornost nejen svým vzhledem, ale i úžasným hlasem a arabskou undergroundovou hudbou.
Yasmine si bylo možné prohlédnout i více z blízka, když po svém vystoupení sešla mezi lidi a vlnila se do hudby po ní hrající maďarské skupiny Söndörgő. Ti se postarali o velmi živé vystoupení plné balkánského folklóru. Jejich hudba, i už pár vypitých piv, začaly postupně zvedat první tanečníky a bylo opravdu milé vidět na jejich tvářích spokojenost a úsměvy.

Hudebníky z Budapeště vystřídala kapela Terakaft, tvořená tuarežskými členy, kteří s sebou přivezli tzv. pouštní rock až ze Sahary. Naštěstí i v Praze na ně čekalo horké slunné počasí a jejich koncert se opravdu vydařil. Co už není tak dobrou zprávou, je fakt, že Terakaft přijeli zahrát v pro ně ne příliš příznivých časech. Na severu Mali, kde členové kapely žijí, je nyní válka a nesmí tam hrát žádná živá hudba, ani hudba z rádií či televize. Za porušení tohoto zákazu hrozí opravdu nelidské tresty. Zpěváka Terakaft Diaru dokonce minulý měsíc zadrželi islamisté. Naštěstí ho později propustili a on mohl přijet i do Prahy.

Headlinerem se stal průkopník vlny world music Mory Kanté

Jak diváci postupně v průběhu nedělního odpoledne přicházeli, už byli na místě opravdu všichni a nedočkavě vyhlíželi hlavní hvězdu letošního ročníku. Tou se stal velikán africké hudby Mory Kanté. Tento třiašedesátiletý hudebník sršící energií zavítal do Prahy poprvé a jak sám uvedl, moc se na toto vystoupení těšil. Nastoupil celý v bílém a zahrál hlavně skladby z loňského alba La Guinéene, které vyšlo jako pocta ženám. Mory Kanté ženy ctí a také se jimi rád obklopuje, stejně jako tomu bylo i včera, kdy pódium spolu s ním zdobily dvě exotické vokalistky.

Kanté má za sebou už řady evropských turné a těší ho, že skrze svou hudbu může vyprávět a předávat něco z jeho kultury. Jeho dalším velkým cílem je boj proti hladu a chudobě v Africe. Kromě jeho nejnovějších skladeb zahrál také starou, ale nestárnoucí píseň Yeké Yeké, která vznikla v 80. letech a stále je hitem. Melodické rytmy jeho písní zaplnily prostory pod pódiem a téměř každého zvedly a rozpohybovaly v tanec.

Ačkoli účast na letošním Respect festivalu možná nebyla tak hojná, jak by se mohlo čekat, všichni, kdo přišli, se postarali o uvolněnou a veselou atmosféru a mnozí z nás se už těší na další ročník.