V pozdních večerních hodinách nastoupil na pódium Michal Pavlíček, který, přestože byl pro Jazz Dock jistě exotickým hostem, se dlouho nerozkoukával a se svými mladšími spoluhráči brzy spustil hudební podívanou.

Čtěte také: Pražský výběr získává formu, zatím ale sází na staré hity

Kytarista, jenž je znám ze svého působení v kapele Pražský Výběr, přišel ovšem tentokrát připomenout svoji vlastní tvorbu. Vzhledem k tomu, že kromě Výběru stihl během své hudební kariéry koncertovat i s vlastními skupinami ( Stromboli, Big Heads, B.S.P.), měl tento zkušený kytarista opravdu snadno z čeho vybírat.

Sestavu i pro tento večer utvořili zkušení hráči jeho tria – dlouhovlasý bubeník Miloš Meier a baskytarista Martin Ivan, kteří Pavlíčka doprovázejí již několik let. Při této příležitosti se tentokrát k trojici muzikantů připojil ale další zajímavý hudebník – klávesista Michal Nejtek, který v posledních letech exceluje se svojí skupinou NTS na poli jazzu a rocku. S takto nabušenou sestavou tedy zavítal Michal Pavlíček do zaplněného klubu Jazz Dock.

Vystoupení by se dalo shrnout v několika větách. Během chvíle dokázal Michal Pavlíček se svými spoluhráči rozpoutat neskutečně živelnou rockovou smršť, která rozhicovala všechny přítomné. Na posluchače se valily proudy tónů, jež kapela hrála ve velice rychlém tempu. Michal Pavlíček od počátku koncertu působil velice pohodovým a jistým dojmem a na kytaru hrál s přesvědčivou lehkostí.

Michal Nejtek pozvedl Pavlíčkovo trio na novou úroveň

Jeho výrazná rytmika ho v podstatě ani nedoprovázela, neboť doplňovala jeho hru svými tóny natolik nápaditě, že Pavlíček se mohl cítit jako na koni. Martin Ivan ve výraznějších pasážích slapoval na svoji baskytaru, Miloš Meier si technicky pohrával s bicími a Michal Nejtek dotvářel atmosféru svými klávesovými kolážemi a sóly. Byl to koneckonců logicky on, kdo měl kromě Pavlíčka během večera nejvíce sólových výstupů, a tak si je mohl různými způsoby užít. Tu moogovským kvílením, tu rychlými klávesovými sóly.

Michal Pavlíček kromě nových skladeb ze své desky Srdeční záležitosti vsadil převážně na repertoár své dnes již nefungující skupiny Big Heads. Odlišná sestava navlékla ovšem starým skladbám nový kabát, a tak by u mnohých Pavlíčkových vypalovaček nikdo neřekl, že se jednalo ve skutečnosti třeba i o více jak patnáct let staré skladby. Podání koncertu částečně připomínalo experimentální kapelu One Season Band, se kterou se pouštěl Pavlíček před lety do elektro-rockových experimentů.

Vystoupení kapely trvalo více jak dvě hodiny, publikum si ještě vytleskalo dva přídavky. Přestože byl sice celý koncert instrumentální, alespoň v jedné skladbě večera došlo i na zpěv, když Michal Pavlíček zahrál slavnou píseň Veliké lalulá od skupiny Stromboli, s níž v osmdesátých letech vystupoval. Baladických písní samozřejmě zaznělo během večera vícero, jeden z přídavků byla například hloubavá melodie Jeden den v parku u zlaté brány, která v podání Big Heads v době svého vzniku pronikla i do televizních a rádiových hitparád.

Michal Pavlíček dokázal, že umí kromě muzikálů a koncertů Pražského Výběru solidně prodat i svoji sólovou tvorbu. Koncepce koncertu byla právě příjemná v tom, že se neodkazovala ani na Výběr, ani jiné nesólové projekty Pavlíčka. Nápad připojit k triu ještě navíc klávesistu Michala Nejtka se ukázal jako velice dobrý a zbývá tak jen dodat, že Michal Pavlíček si umí vybírat kvalitní spoluhráče. Kdyby takto mělo pokračovat Pavlíčkovo trio i s hostem dál, nebyla by od věci ani myšlenka na natočení nové desky v této sestavě. Čtvrteční koncert v klubu Jazz Dock byl totiž opravdu něčím výjimečným a v našich končinách i velice neobvyklým.