Synthpopová dvojice Theo Hutchcraft a Adam Anderson před 7 lety vzbudila velikou vlnu zájmu, když se v rámci propagace jejich první desky Happiness dostaly do éteru singly Wonderful Life a Stay. Temně laděný pop z Manchesteru neminul ani naši zemi. Díky velkému zájmu zde zahráli již posedmé, v roce 2011 dokonce vystřídali obě Lucerny a střihla si roli headlinera festivalu Sázavafest.

Od vydání druhého alba, které kladlo mnohem větší důraz na elektroniku a melancholii, se kapela rozhodla přiklonit mnohem více k taneční hudbě. Jednalo se o razantní změnu, kvůli které nad kapelou někteří zlomili hůl. Návštěvnosti koncertů a veřejnému zájmu to však neuškodilo. Kapacity sálů se v mnohých případech navýšily. Včerejší návštěva byla dle zpěváka Thea Hutchcrafta odehrána před dosavadně největším publikem, před kterým kdy v Praze hráli.

Pražská předkapela Peter Pan Complex se sice snažila zaujmout, tvorba kapely však úplně neseděla žánru, kterému předskakovala a bojovala s velikostí prostor. Přesně na čas se na pódium dostavila doprovodná kapela, kterou se začátkem tónů Ready to Go doplnili i hlavní aktéři. Na první pohled se jednalo o vlažný začátek. Následující, dnes již klasiky Some Kind of Heaven a Sunday, rozhýbaly dav přesně tak, jak se patřilo. Spojení písní všech vydaných desek fungovalo. Zpěvák se po pódiu charismaticky pohyboval, v tanečních aranžích pohupoval a mezitím lehce flirtoval s publikem či rozdával a házel růže.

Kolega Adam zase střídal kytaru za klavír a povzbuzoval již velmi rozjeté publikum. To si třeba připravilo vlastní mob akci se svítícími tyčinkami během Silver Lining z prvního alba. Největší zastoupení v setu měly skladby z posledních dvou alb. Zarputilí fanoušci, kteří se nedostali přes změnu žánru, si také našli své. Stálice Better Than Love, Miracle nebo velmi povedená Somebody To Die For, která byla odehrána akusticky, nemohly chybět.

Novější materiál oddané publikum ocenilo a mnohdy zpívalo s kapelou. Ta kromě poděkování a proslovu o tom, jak se do České republiky vždy rádi vracejí, přidala i raritu, kterou hrají pouze na těch nejvydařenějších koncertech během aktuálního turné. Stadionová Sandman rozmávala návštěvníky do stran, nechyběly ani rozsvícené mobily u pomaleji laděných skladeb. S posledními rozdanými růžemi a úsměvy se kapela rozloučila za tónů balady Stay.

Hurts odehráli profesionální koncert, se kterým by se nemuseli stydět ani ve větších arénách. Zda se jim podaří posunout o stupeň výš, už bude záležet na další desce. Praha je dle jejich slov srdcová záležitost, je proto jen otázkou času, než se k nám galantní dvojice znovu vrátí.