Hala Vodova v Brně naprosto praskala ve švech, lidé mávali papírovými srdíčky, Zaz rozdávala polibky a celková atmosféra byla nesmírně osvěžující a nabitá pozitivní a lehkou energií. Zaz své nadšení pro hudbu dokáže velmi nakažlivým způsobem přenést na každého v publiku a její skotačení, divočení a brebentění ve francouzštině celému koncertu dodávalo nádech něčeho nového a neopakovatelného.

Už když se poprvé vřítila na pódium, v něžných šatičkách a tlustých ponožkách nacpaných v teniskách, bylo jasné, že celý večer bude stát za to. A bylo se opravdu na co koukat. Tato francouzská zpěvačka není na hudební scéně žádný nováček. Svou kariéru odstartovala již v roce 2001, do České republiky ovšem pronikla teprve nedávno, když si získala diváky na festivalu Colours of Ostrava. Francie pro ni byla vždy inspirací, ve své tvorbě je ale ovlivněna mnoha dalšími směry ze všech koutů světa. Ovšem stále nejvýraznějším směrem, kterým se ubírá, je šanson doplněný moderními rytmy.

Jedna z nejsympatičtějších věcí na této šansonové zpěvačce je, že se vždy snaží přizpůsobit publiku. A nejinak tomu bylo i v České republice, kdy si Zaz za pomoci taháků povídala česky s publikem a bez problému diváky vtáhla do svého světa vířivých barev a nespoutané hudby.

Velkou roli samozřejmě hráli také výborní muzikanti, kteří Zaz dělali doprovod, a v naprosto bravurních improvizacích s touto francouzskou zpěvačkou snadno drželi krok. Série skladeb harmonicky klouzala od ostrých a hravých rytmů až po teskné šansony, ve kterých si Zaz vylévala srdce. Vše bylo ovšem naprosto přirozeně propojené a divák nakonec z koncertu odcházel dojatý i naprosto učarovaný a plný energie. Zaz má prostě od všeho něco a vždy ze sebe vydává při koncertech vše. Právem se jí proto přezdívá novodobá Edith Piaf.